Pupkan není z cukru

Pár fotek z 1/2 M

Pondělí v 9:53 | Seb/G.
Zatím co jsem já o víkendu tu lenošil tu nabíral rodinohodiny, Seb mi poslal pár fotek a sdělení o sobotě: Já jsem prošel kolem upoceného davu lidí, kteří běhali s cedulkama na břiše a vypadali, jako že sportujou. NO VÁŽNĚ NECHUTNÉ. A tak jsem Ti poslal alespoň pár známých tváří, kteří v tom anonymním, smradlavém a upoceném davu trochu svítíli. A prej, že všichni běžci jsou krásní. Marketingová blbost....


Pupkanská špica


Pupkeňská špica



Dalovická Keňanka hned za Kenem



Pupkanská hájecká špica



Pivní gravitace vytáhla Víťu z tratě



Špica mix
 

Cíl Hubertus

Pátek v 12:42 | Gadži
Už mě to napadlo minule, kdy jsem měl trochu problém popsat trasu při motání se v lázeňských lesích, že by měl report psát trasér, který by mohl více než kdokoli jiný tušit, kde zhruba jsme byli a kudy jsme jeli a jak se to tam vlastně jmenovalo. A mohl by si to rovnou pochválit a my se pak v komentáři můžeme s ním rozplývat nebo mu dovynadat, páč se výrazně se liší naše výkony, preference atd. Tak jako teď ve středu..zatím co jedni skoro od Vlášků ani nevyrazili, další se pod druhým kopcem trhli a někteří z těch, co vytrvali, občas trasérovi spílali a skoro nadávali...Mě se to teda náramně líbilo, včetně sjezdu přes větve a šutry, občasnému průjezdu blátem a při výšlapou do kopce po makadamu jsem rozhodně nelitoval investice do elektromotůrku. Tuším, že Mlátička, který se na konci pelotonu dosti často potýkal s asfyxií a hypoxií, mě bude brzy následovat.Smějící se
Na startu nás plus mínus 14 (tým K se hned odpojil,resp. start o chvíli odložil, někdo přijel až rovnou do cíle). Kupodivu se zas nikdo moc aktivně o trasértví nehlásil, tak se toho chopil Burák, který , narozdíl od pečlivě si trasu připravujících Pupkanů Mrkající , do toho pravidelně vnáší trochu anarchie a dobrodružstí-jako "tady bychom mohli jet vlevo, tam jsem ještě nikdy nejel".... nebo když jedem hustým lesem přes kameny a větve-- "ještě včera tady byla cesta".... jeli jsem kus po asfaltu nahoru Drahovicema pak lesem k silnici na Prahu, prokličkovali mezi auty a na místo skoro tradičního traversu po červené jeli jsme po zelené nahoru směrem ke golfu ….pak někde zabočili na makadamový výšlap, pak jsme se někde vynořili z lesa na dohled Andělce a pak zase zanořili do lesa a vyjeli nad Šemnicí....tam jsme za cenu několika pokut do pupkaního fondu vytelefonovali,že zbytek je na Hubertusu ( tým K asi přes Eskobar jel do Hájecké hospody)...Na Hubertusu to bylo opět báječné, catering neměl chybu- po dosednutí bez zbytečného vyptávání již zas děvčata nosí na stůl různé laskominy--- uleželý nakládaný hermelín,buřty na pivu, chleba obložený romadůrem s cibulí a paprikou a různé druhy klobás a hořčic...Kráásný.



A měli jsme vzkaz na našem FB:


Lázeňskými lesy do Evropáku

11. května 2017 v 14:26 | Gadži
Sluníčko na start vytáhlo 14 bajkerů. Záhy po startu se odělil dvoučelenný tým Bé, který nevím jestli náhodou neskončil rovnou v Drahovicích v pivnici Dráha, ale každopádně přes Tuhnickou lávku a pak nahoru dolu nahoru dolu nahoru dolu nahoru dolu a nahoru dolu přes různé vyhlídky a altánky v lázeňských lesích Dykotovi v patách už s námi nejel... Opět jsem si užíval elektrifikaci této naší sportovní disciplíny, zejména když si lehce vyšlapuji a vedle mě sotva popadá dech a trápí se Mlátička, který by v tu chvíli radši klečel v bráně a přijímal rány míčkem a hokejkama, neboť na florbale to sice taky někdy bolí, ale ještě nikdy se při něm nepoblil. Ale včera to také ustál. Slunce nám vydrželo až do Evropáku, takže jsme letos byli první hosté obslužení venku na čerstvě vytažených lavičkách a stolech. Se sluncem klesajícím k obzoru klesala i teplota a když i došly zásoby prádla, které by šly na sebe navrstvit, ještě za světla jsme vyrazili k domovům, i když při opouštění prostoru zahrádky přišel čerstvý Burák, který vypadal, že má slinu a možná by nás i dokázal zahřát... Tak příště včas.


G.
 



KUS POCTIVÝ BAJKEŘINY A VIVAT HUBERTUS

4. května 2017 v 17:36 | Autor: Dykot
Konečně udeřilo počasí které posadilo na bajka i nás co jsme z cukru, takže na startu U Vlášků velice hojná účast 14-ti více či méně nadržených Pupkanů a přátel Pupkanů... takže chumel kol a dvou (!) elektrobajků skoro vyvrátil plot.

Začali jsme líbeznou Márovo pěšinkou kolem Dalovickýho kostela nahoru k panelákům, kde jsem prorazil zadní gumu a nikdo na mě nepočkal, takže jsem pak zahájil sólo stíhačku po loukách nad Všeborovicema, přes Pulovickou silnici, do hnusnýho brdku a bahništěm do Stráně a pak sjezdem po zelený do Kyselky, na rozbitý silničce do Nový Kyselky jsem docvak Kuldu kterej se opozdil protože - jak prohlásil - byl chcát z čůráka. V Nový Kyselce jsme se zhoufovali a sjeli k řece na louky kde jsem pro změnu urval řetěz. Můj frustrovanej pohled neunesl Burák, který pohotově vykasal talár a paruku a řetěz mi opravil.

Pak jsme to už bez pozoruhodností narvali podél vody až na Hubertus, kam jsem všechny lákal na točenýho Krušnohora, a začaly se dít věci... Krušnohora sice neměli, ale lahvová Plzeň taky není špatná marka, ale hlavně- říct že se tam o nás starali jako o vlastní by situaci hrubě nevystihlo! Ještě jsme ani všichni neseděli, a už to tam bez jakýkoliv objednávky začaly pohledný treperendy hrnout. Řízky, naložený hermelíny a syrečky (mimochodem konzistence a smrad jak zhnisanej atherom - lahoda), krkna z grilu, klobásy za který by se nestyděl ani Rocco Siffredi, zelená, rum, vodka Ruskij Standart, několik estétů horkou griotku z hrníčku a rokokovým malíčkem... Pak se nepochopitelně brzo část populace zvedla a zmizela k domovům, ale zdravé jádro pokračovalo v krasojízdě. Holky donesly svíčku, kytičku na stůl a misku s oříškama a pišingrama, padalo strašně mouder, ale utkvěl mi jenom Zbyňda se svým půlhodinovym ftipem o Čurilovi Plenkovičovi. No nakonec byla taková tma že jsme se začali bát, nasedli jsme na oře, rozzářili les dvěma blikačkama a vyrazili. Celou cestu Zbyňda zpíval, spíš řval, podezírám ho že si to všechno v tu chvíli vymejšlel. Dojeli jsme až k první silnici, poslušně sesedli, a dotlačili kola až do Dalovický hospody pod mostem, kam nás pozval Burák na pívo. Obsluha byla výrazně jinej levl, mám pocit že jsem to tý slečně i jemně vytknul- SORY JAKO!

Středa jak zamlada, ranec zážitků a na Garminu 38 km...

Dykot

24.flo aneb smutná radost

27. dubna 2017 v 11:13 | Gadži
Okluzní fronta spolu s nízkým rosným bodem a vysokým tlakem, nebo naopak, každopádně vlhkem a chladem hrozily následnou rýmou, kašlem a vlkem až na záda a vedly ke svolání ještě jednoho letošího flóčka.
Palubní počítač cestou do tělocvičny v mém voze ukazoval v 17.43 teplotu +5,5 , stěrače jely na střední výkon a vyhříváné sedačky na plno a byl jsem rád, že jednostopý samohyb pro tento den zůstal doma.

Sešla se nás super osma:

Bílí: Mára, Sršáň, Martin,já.
Černí: Mlátička,Dykot, Jarda,Štěpán

Hrálo se 4 na 4 bez střídání, pocitově suprové flóčko, kdy se jeden tým 1hod 26 min raduje, jak mu to hezky jde a nakonec prohraje, takže ani ten druhý tým co celou dobu trpěl a dotahoval, nepřišel zkrátka Smějící se
První gól přeze mě v bráně nějak protlačili černí, tuším že Dykot, který se stal ústředním střelcem černých a takzvaným ofsajdmenem--- bránil a vyčkával na půlce, odkud to pro něj ten kousek k bráně není problém s míčkem na hokejce přeběhnou, kličkou si položit brankáře a trefit odkrytou bránu nad ním či vedle něj...a dokonce, když minul či to branakář vyrazil, výjmečně neflákal a neházel hokejou ani nikam neodcházel, naopak akce dohrával, zůstal ve střehu a úspěšně dorážel .. Tak nakonec dal gólů z nás všech nejvíc..Ale pozor, průběh utkání nebylo tak jednoznačný. Po prvním gólu se černí zarazili, my se trošku rozběhali, rozpřihrávali a první poločas s předhledem vyhráli 10:5... bohužel přestávka dodala černým energii, Štěpán jim naordinoval fungující taktiku lepšího bránění a vysouvání Dykota, takže my jsme sice měli míček více a častěji na hokejkách a kroužili a taktizovali kolem jejich brány, ale postupné útoky se nám jen výjmečně zadařily, naopak černí z protiúttoků navyšovali své skore až to srovnali na 12:12....pak to byl srdeční vyrovnaý boj, kdy jsme pokaždé gól dali a černí museli pracně dotahovat až do stavu 15:15 pár minut před koncem, kdy už většina z nás vyčerpáním doufala, že do závěrečného hvizdu zbývá maximálně posledních pár vteřin a že to skončí plichtou. Ale Jarda byl proti, drze a nečekně nám vypíchl jednu přihrávku před naší bránou a neomylně skóroval...to nás srazilo na kolena, že pak pro hráče dne Dykota nebyl problém ještě během chvilky další dva góly přidat.

V Evropáku tuto naší komornější sestavu doplnil Burák a Seb, Mára k naším pizzám, krkovicím, chilli nudličkám a cigárám přibjednal řízečky a měli jsme se nádherně....

Tak příště snad v hojném počtu na kole....doufám, že se bude dát sědět venku, jinak fakt přestanu kouřit.

G.

Krásná středa

27. dubna 2017 v 8:19 | KULDA
Krásná středa

protože se flóčkaři už v neděli rozhodli jít ve středu na flo místo kola a
leckoho odradila ranní sněhová nadílka, usoudil jsem, že nás tolik nebude,
je zbytečný scházet se v Dalovicích, zvolil jsem se trasérem a vyhlásil
začátek u mě doma. Sešli jsme se já, Jéňa, Zbynďa, Víťa a Capouš, kterej
přiběhl, dal si s náma startovní jonťák a zase odběhl. Konec deště jsem
objednal až na pátou (dřív to nešlo) takže trasa byla lehkým terénem přes
Rejdu a les směrem k Velasu, kde si Víťa a Zbynďa střihli kořenovku a my s
Jéňou to vzali po cestě na silnici. Sešli jsme se na hrázi, potlačili
nutkání vlézt do Velasu a vyfotit se a pokračovali přes Ruprechtov a Odeř na
Hroznětín. U Rafandy se oddělili Víťa se Zbynďou a dali si to kolem
židovskýho hřbitova a my pokračovali po cyklostezce přes Ostrov až do Hájku
do hospody, kde na nás čekali Barták s Honzou V a kam za náma přijel i
Zbyněk. Víťa odjel někam jinam oslavit to, že vydržel v manželství 10 let a
my jsme oslavili tak krásnou vyjížďku luxusním kuřetem na paprice se šesti
knedlema, pivákama a hlenama. Na tacháči krásných 23, prostě středa jak má
být.

Kulda

Bikereport

25. dubna 2017 v 15:01 | ViV.
Vůbec se mi do toho nechce, ale jelikož jsem se k napsání reportu zavázal, přijde mi nejvyšší čas ho takhle při úterku dodat adminovi našeho blogu. J

Vzpomínám si, že se nás na startovním sešlo víc, než bylo při našem návratu stupňů celsiových.. (to snad i mrzlo). Když u U Vlášků (vždycky s tím bojuji) zašlo slunko za sněžný mrak, vydali jsme se skrze Dalovice za trasérem Májou až na statek, tam odtud přes pole a pak takovým tím místním singeltreckem dolů k řece a podél vody až na Hubertus. A tam to přišlo. První letošní hubertusové ionťák z rukou (zajímavé) slečny z Kyjova.. Byť z lahve, ale chutnal, zvláště v kombinaci s domácím medovníkem, který jsme dostali od místního kdysibajkera, otce té kyjovanky.. (Říkám si, co přiměje lidi odsunout se z teplé jižní Moravy k řece v podhůří Krušných hor.. J). Na sezonu je přislíbeno, že zde budou čepovat kraslický Krušnohor, speciálně objednaný a rovněž speciálně pojmenovaný - Hubert, pokud mě paměť nešálí, myslím že jedenáctka.. Na Hubertusu chvilku padaly dokonce i návrhy, jestli se nezdržet o jedno déle, to když sluníčko začalo tvořit dlouhé stíny (zejména při močení chtěli zůstat všichni J). Když ale slečna začala chystat k večeři uzeninky na "grilu" pro ty pracanty okolo a my s rychlostí Dustina Hoffmana, když počítal sirky ve filmu Rain Man, spočítali že na nás nezbyde ani šňůrka od špekáčka, nechali jsme působit magickou přitažlivost hájecké knajpy, která nás posadila zpět do sedel. Při odjezdu proběhla ještě zdravice jako zdar! a čau!, jak kdybychom se znali léta a jeli jsme dál. Cestou podél vody jsme minuli Vítkův aqualand a vydali se nahoru přes Bor, koleje, ČEPRO do Hájku. Tam už klasika. Dokonce dorazila i běžkařská sekce pro pivo, ale že neměli petky, zůstal tam jen Kulík a pak se přidal i Barták. Proběhly hleny a ačkoliv se nám nikomu moc nechtělo, vyrazili jsme každý do té své tmy. Měl jsem docela solidní obrnu huby z tý kosy, ale teď už to s tou středeční teplotou a vl(h)kem bude zajisté jen a jen lepší.. J

ViV.

Kultura a závody

21. dubna 2017 v 14:46 | Gadži
Dnes večer ve Slashi pupkaní schůze (doufám,že nebudu sám Mrkající):
(JERUJI to je jedna z předních hardcoreových kapel asiiského kontinentu! Letos je tomu už 20 let, co se kapela pohybuje na scéně a ničí pódia klubů a festivalů v Asii.. Po celých 20 let však nebylo možné ani jednou vidět tento Indonéský uragán v Evropě! To se ovšem změní už letos v dubnu. JERUJI totiž vyrazí na své první Evropské turné, na kterém zároveň předvedou své nové album Stay True!
ve Slash Baru je doprovodí kapely TOO FAR FROM HOME z Prahy a SOMETHING LIKE z Tachova.)
videjko ZDE

A hledám parťáka, který by si se mnou dal nějakký hobby závod z endurosérie v poklidném tempu
(...v propozicích píšou: Pokud s endurem začínáš a máš obavy, jestli to vůbec zvládneš, neměj strach! Právě pro tebe tu je kategorie Hobby, která má vždy závod trochu ulehčený. Hobby závodníci mají vypsaný delší časový limit na závod, většinou vynechávají nejtěžší závodní erzetu a závod pro ně není tak fyzicky ani technicky náročný. Není důvod se bát a můžeš se do toho vrhnout bez jakýchkoliv obav a vyzkoušet tuto mladou, ale atraktivní disciplínu...):

(nejradši bych Ještěd, Zadov nebo Spičák....)

Běžky No. I

20. dubna 2017 v 17:59 | Štěpán
Vzhledem k měnícímu se rázu podnebí, kdy vlivem globálního oteplování po krásné zimě přišlo na chvilku jaro, uhodila opět zima. Pohled na bílé neklidské pláně v nás vyvolal touhu projet se koncem dubna na běžkách na přírodním sněhu. Nabírám proto Buráka, Martina S a Martina K a v době, kdy renomovaná alpská střediska, pyšnící se třítisícovkami, mají již dávno pro nedostatek sněhu zavřeno, vyrážíme směr Boží Dar.

Na Božáku vjíždím do závěje před Burákovo haciendou a vyrážíme na Ježíškovku. Odměnou nás čeká krásný prašan, který je po celé cestě a prostě kam se podíváš. Dáváme okruh asi 12 km přes Tellerhauser - Myslivny - krmelec. Cestou zpět nás zastihla černá mračna, s dost hrozivým hřměním. Čekali jsme i Májový deštík, ale nakonec z toho byla jen další sněhová vánice.

Tímto bychom mohli prohlásit běžkařskou sezonu 2017/18 za zahájenou a příští středu sraz v 17 hod. v Radničním sklípku.









Kam dál