PUPKANÍ BAJK - KIWI V TATRANSKÉM ČAJI
celkem okolo 35 km
Byla pěkná kosa, ale jinak počasí cyklotůristům přálo- nechcalo, nefoukalo, jenom trochu panákovalo... Start U Vlášků- podle mně asi nakonec nejlepší varianta, krytá teraska, na kola vidíme, plznička, a pani vrchní se překonala- za cenu devastace vlastní vkusné velikonoční výzdoby zachránila sichrhajckou panu řediteli Bartákovi jeho neoprenovou psí dečku na tretře. Další kdo se na startu překonal byl Ráďa, který nejenom že se přidoodstrkoval, ale vytasil se s krásnýma AUTOnálepkama s Pupkaním logem a za krásných 8,- Kč je distribuoval. A pak jsme taky jeli na kole. No, ujeli jsme 200 metrů až k Márovi který si přivezl rýmičku z Kualy, nebo dokonce až z Lumpuru. My modří víme že ho nepustila manželka a nutila ho sekat trávu. Naštěstí nám nalil krásně se táhnoucí Bechču a my jsme drandili přes Dalovický hřiště, nad parkem, pod teplárnou až zezadu do Sedlece, přes břízky na Růžák- tam jsem vytáhnul trumf v podobě mé kompletní rodiny- ženy, dětí i rodičů(!) kteří nám poskytli výbornou slivovičku. Pak jsme to střihli přes krematorium okolo Primy na Čankovskou, pak trasou kiwáče do Mezirolí- cestou si SEB zazávodil s terénnim motorkářem- až k Lubovi, který nás pohostil Tatranským čajem, pak přes Nivy až na Velas, tam nám Jarda ukázal kančí stezku, a potom jsme v různých skupinkách a různými cestičkami dosprintovali do cíle, kde v salonku čekal vysmátej Kulda s Gadžim a taky Miloš s Peťou O. O klasickém obžerství, hlenech a pivkách U Rožců se nemá cenu rozepisovat...
Dodatek- jeli jsme zásadně po polních a lesních cestách, měli jsme helmy a odrazky, a na krátkých silničních úsecích jsme bicykly vedli!!!
Dykot
Kdybys Gadži potřeboval vetší dodávku, tak mohu poskytnout pomoc.