Ráno budík před pátou, venku mokro, 8 stupňů- ideální počasí na první maraton. Posnídal jsem zrní s rozinkama a mlíkem a v půl šestý už mastíme s Olafem do Stružný, nabíráme Renatu a po sedmý jsme na Kulaťáku. Dáváme kafčo a defekaci a Od Michala přebíráme čísla.
Pak metrem na Můstek, docela kosa, fronta na hajzl a hurá na start- máme lukrativní koridor K, další písmena už nejsou... Takže 12 minut po startovním výstřelu probíháme startovní bránou borců na Staromáku - a stávám se martóncem! No, prvních 18 kilometrů supr- dělám šaška naší skupince- Kuldovi, Jéňovi a běhnám, vykládám vtipy, troubim na vuvuzelu (s tou babčou a s tim totálně vyplašeným slepcem jsem to trochu přehnal...), pak malinko sprchlo, ale tak nějak příjemně. U Motolskýho bazénu zjišťuju že krvácim z pravé kozy, následuje pětiminutová přestávka, během které se s Kuldou snažíme zastavit kvácení, ale kůže je mokrá, náplast se kroutí- tak na to kašlem a necháváme mě krvácet. No a po 21. kiláku se to začíná srát: dochází mi humor a následně i síly a do pověstné maratonské zdi kterou čekám po 30. kilometru narážim držkou o deset kilometrů dřív. Čumim tupě před sebe a řikám si, už jenom 21......
Dál neni co psát, vůle, pot a dřina )), Kuldu bere koleno a ztrácíme ho, běhny jsou nadšený z atmosféry a zdrhaj nám, běžíme docela dlouho s Jéňou ale na 38. kilometru mu řikám "nech mě tady a sám se prostřílej k našim..." Nasazuju Walkmana a stylem 10 metrů chůze a 500 metrů parodie běhu se sunu do cíle.
Všude popisovaná euforie se nedostavuje, je mi normálně blbě, motám se jak nudle v bandasce. Cesta ze Staromáku na Můstek mi zabere asi 3/4 hodiny, a málem jsem musel poprosit kolemjdoucí o rozvázání tkaniček. Jako nejhezčí zážitek dne beru nádhernou žranici v šáreckým Mekáči a krásná oslava U Frišáka v Hájku.
Pozn.: Jde o subjektivní pocity, pro naprostou většinu spoluúčastníků to bylo určitě krásný a nádherný- viz komentáře.
Piště sem honem komentáře, ať mi zas ve středu nerušíte u jídla!