Pupkan není z cukru

Srpen 2014

Opatrná středa

27. srpna 2014 v 22:48 | Gadži
Na startu U Vlášků 8 Pupkanů (a všichni vydrželi až do cíle U rožců).
Absence Dykota a obava, kdo se do třetice zraní, způsobila, že nikdo nebyl netrpělivý, kdy už se vyrazí (chvíli to vypadalo,ž možná nikdy) a jízda pak byla poklidná v pro mě rozumném tempu-přes Dalovice na Hubertus,pak podél řeky s humornou Vítkovo vložkou vložkou-zasek se mu řetěz, zastavil...a než stačil vycvaknout pedály, skácel se z metrového převisu naštěstí ne na tvrdou zem ale do asi metr hluboké Ohře,takže si nic nezlomil,jen se málem utopil. A Olaf se pak málem potrhal smíchy. Z plánu dojet do Velichova a tam přestoupit na vlak od Hájku sešlo, vyšlápli jsme si na Novou Kyselku, sjeli do Kyselky, zastavili se na horkou griotku v Radošově, pak se protrápili Královskou a pak potěšili U Rožců...


! ZA TÝDEN SRAZ 17.30 U ROŽCŮ --- pak směr HAUENŠTEJN

Struženský špekmen

24. srpna 2014 v 21:38 | Autor: Zatloukalovi

Všem účastníkům triatlonu Struženský špekmen!!!


Vzhledem k handicapovému závodu v kategorii dospělých je nutné, aby každý závodník či závodnice zaslali ihned, nejdéle však do středy 27.8. na renata.zatloukalova@kvvet.cz svůj bmi index nebo výšku a váhu, podle níž Vám bude spočítána zátěž, kterou si sami připravíte a závod s ní absolvujete. Kromě zátěže, kterou před závodem zrevidujeme, se ostatní pravidla striktně řídí ČTA a závodník absolvuje trať na vlastní nebezpečí. Dohlížet a řídit bude již handicapovaný Dykot.


A JE TO!

21. srpna 2014 v 13:17 | Gadži

Po stopách tvrdohlavého muže

20. srpna 2014 v 23:50 | Gadži
20.8. svátek má Bernard. Bylo to náročné, omezím se na stručný popis trasy, zájímavosti či hlášky typu "dáme si tady ještě jedno a ušetříme tím spoustu kilometrů" bych nechal do komentářů,jestli si je zítra ještě někdo vybaví + by mohlo být pár fotek v galerii( Ráďa a odrážedlo,hromadné močení atp.)

Tým A měl naplánovanou trasu na Horní hrad. Tým B toužil po v tento významný den dotovaném pivu Bernard za 10 Kč a tak vymyslel (asi Víťa) trasu po putykách, kde ho točí...Takže tým A dnes zanikl a celý tým B čítající 15 jezdců jel po bernardech....Bernard Dalovice/Vysoká, Bernard v Sedleci...ejhle čtvrt na osum a Kulda od sedmi u Rožců-část se loučí a jede za ním (a přichází tím o spoustu legrace a sázek)....zbytek pokračuje do Staré Role ke kostelu...ale chyba hospoda U kostela není to samé jako Saloon u kostela,...takže bez Bernarda jedem dál ...Bernard KV stěna...pak Berdnard(y) Mezi ploty- tam konečně večeře- smažáky,kaťáky...cesta domů...paráda

FOTKY ZDE


Ironmanu 70,3 na Zell am See 31.8

19. srpna 2014 v 12:55 | Gadži/Kulda
Vzkaz od Kuldy( důvod viz předchozí článek+foto)

"Zdarec Pupkani, nabízím start na Ironmanu 70,3 na Zell am See 31.8., který jsem dostal k narozkám, žiletku zapůjčím."


Ironman už teď

19. srpna 2014 v 10:36 | Gadži (foto Dykot)

Dodatek k City triatlonu a Kuldovo pádu: Kulda to vzal vskutku Fantozziho stylem: nic to není jen rozdrcená ruka Mrkající ( v tomto případě prdlej kus ramene).

Doufám, že a lá Fantozzi poplave ouško i na tom Zell am See Mrkající



KV City triatlon 2014

17. srpna 2014 v 11:15 | AUTOR: KULDA
Není pro Pupkana větší výzva, než přijmout účast na závodě, který se jede doma. A také potřeba "trochu potrénovat na Ironmana", nás vedly k přihlášení na triatlon. V půl čtvrté mě vyzvedává Michala, jedeme se prezentovat na Rolavu. Jsme tu docela brzy, ale potkáváme další závodníky a vedeme s nimi závodnické řeči jako: kolik máš najeto na kole, kolik naplaváno a za kolik jsi dal posledního Ironmana J když se nabažíme řečí, odvezeme běžecký boty do depa před Thermal a vrátíme se zpátky na Rolavu " rozplavat se" Smějící seto spočívá ve startovním pivu,uložení kola do depa a smočení v Rolavě se slovy ty vole pivo v hospodě je teplejší J v šest je ostrej start, nechávám ty ramenatý v neoprenu skákat přede mnou, jako že jim nebudu překážet. Pravdou je to, že bych se asi utopil, plavat v těch vlnách kolem nich, který vlastně vytvářej svými tempy. Tak to radši jistím zezadu. Po protápení plavání a taky zážitku, že mi ti nejlepší dali kolo ( na sedmi stech metrech. By měli závodit s vodníma skůtrama a ne s plavcemaSmějící se ) sedám na svojí žiletku. Párkrát jsem se napil, tak to musím do města přes Růžák vychrchlat, abych před diváky působil jako závodníkSmějící seprvní kolo do Zámečáku docela dávám a Křižíkovka je v pohodě. Předjel jsem pár borců a dupu do druhýho kola. zase pár zářezů a dupu do třetího když začíná pršet. Na otáčce kolem Vřídla dávám malou pilu a dupu abych to rozjel do Zámečáku a jak jsem tak rozjetej, je tu ještě zpomalovací práh, vytvořenej stylově z kostek a aby se to dalo přelítnout na žiletce, přikrytej gumovým pásem. No a jak je hezky mokrej, podjíždí mi přední kolo a já rozdupanej si ustýlám jako Fantoci bez jediný
reakce a asi i zaklení Smějící se seberu se a pořadatelé mi sbírají pochroumané kolo se slovy no tak mi dej čip a my ti zavoláme sanitku. K.... chodit můžu a na kole jezdit nemůžu? Nebo vypadám jak mrtvola? Letmo zkouknu pár odřenin a se slovy jedu dál trhám pořadateli kolo z ruky. Je pravdou, že pravá ruka trochu stávkuje ale to mě přece nemůže rozházet. Podržím kolo mezi nohama, narovnám řídítka, sedačku a páčku na brzdu a zkusím to. Trochu to dře, ale levá brzdí a pravá nějak přehodí na velký a jede se dál. Poslední kolo dojedu obezřetně, i ty co jsem dal cestou mě předjížděj, ale teď už jde o to dokončit J běh je utrpení, ale fanoušci ( běhny a Honzíkové) si mě fotí, tak to snad bude ok. V cíli mě škodolibě posílají k doktorovi, jako že jsou v rukách a nohách zadřený kamínky a mohl bych dostat otravu krve. Až když sedím v ošetřovacím stanu mi dochází.,že se chtěli kochat jak se rány ošetřují zelenou s.ačkou, která pálí jako velice dobrá sklizeň chilli. Ale tu radost jsem jim neudělal, nedal nic znát a nechal se zachránit Martinem, jediným přítomným doktorem a zároveň Vítkovo švárou a taky spolukaličem z kdysi, doufám že spolu ještě zakalíme. díky za záchranu a taky slova útěchy, že to není zlomený, ale jen naražený. No trochu to bolí, ale to jsou jen drobný provozní šrámy, se kterejma se počítá J doma jsme úspěch korunovali několika pivy a hleny a musím říct, že i přes posměšky zúčastněných jak bych měl trénovat základní životní potřeby levou a podobně, to přestává pomalu bolet a ráno už to bude všechno ok. Krásný to zase bylo, příští rok pojedeme v neděli s profíkama Smějící se

Dobytí Klínovce, extrémní cyklo/moto biking

14. srpna 2014 v 8:27






Na startu sme se sešli čtyři. Teda pět, ale Lubo s náma nejel, byl soutěžit o Ironhusbanda a vyhrál! J ale od začátku. Asi spoustu Pupkanů odradil nápad jet na Klínovec. Vyhrál sem trasování a trasa byla jasná. Protože z varáků jel jen Mára, sraz byl v Ostrově. Nabral mě v Pupkaní a před pátou dáváme startovní v Ostrově na staráku. Doráží Víťa a Filip a taky Lubo se Zuzkou a s malou, obdivujíc krásy Ostrova odjíždějí k domovu. Já jako správný trasér velím i přes poznámky typu: začíná chc.t, nevy.ereme se nat to? A tady maj tak dobrý pivo že, by stálo za to tu zůstat, použiju dykotovu fintu, že když nepřestane, zapíchnem to v Jáchymově a sjedem k Václavovi k odjezdu. Výhodou bylo to, že pršelo od první chvíle, takže už sme zmoknout nemohli. Tým sice zpočátku trochu protestoval, ale když už sme byli na Suchý, řekli sme, že to přece už dáme. Navíc nás hnala touha sjet z Klínovce do Hájku z kopce, páč sou traséři, který dokážou jet z Klíňáku do Hájku do kopce J. No cesta byla krásná, tým se těšil na pivko nahoře do doby, než někdo pronesl, že "tam
nedávno byl a že tam nemaj pivo, ale jen Budvar" . ale vidina teplýho grogu nás žene dál. Takže cestou necestou, polem nepolem, lesem nelesem po nějakejch stezkách (díky Filipe) sme dojeli až na parkoviště pod vrcholem. Když sme uhli na štěrkovou cestu už těsně po vrcholem, uslyšeli sme za sebou zvuk motorek (mohly to bejt čtyřkolky nebo taky sněžný skútry!!) a taky troubení. Asi Horská služba, nebo esembáci, napadlo nás a přidali sme. Ale zvuk motorů se blížil a nezbylo než sesednout a pozorovat, jak se k nám stroje blíží. I přes provazy visící z nebe sme poznali Gadžiho a Honzíka, který vytvořili moto tým B a přijeli nás podpořit! Krásný setkání to bylo a tak sme vyrazili společně k vrcholu a dali si spicha v místní hospůdce. Po vyjetí až na vrchol, kde byla pořízena dokumentace, i sluníčko, který sem sliboval dole bylo J, sme zahájili sestup přes hospodu těsně pod Klínovcem. Snad to bylo tím, že se tým při výstupu nahoru flákal, snad tím, že cyklobůh usoudil, že cesta dolů je mokrá a nemuselo by to dopadnout dobře nebo shodou náhod, hospoda byla zavřená. Jako trasér sem dostal několik nepublikovatelných jmen a přezdívek, navlíkli sme na sebe všechno co sme měli v batozích a zahájili sestup. Jak nás cestou nahoru počasí trochu šetřilo, řeklo si asi, že už jedeme dolů a poslalo na nás liják takovej, že nebylo vidět na deset metrů. Suchý hadry byly během dvou sekund mokrý, zase sem dostal několik přezdívek a sestup dostal extrémní nádech, protože klouzalo úplně všechno, včetně kotoučů brzd . protože sem obezřetnej ve sjezdech, tudíž i pomalejší, tým na mě vzorně čekal na křižovatkách, abych mohl ukazovat cestu i dolů J nad Horním Žďárem se odpojili Flip s Víťou, kteří opravovali defekt a my s Márou pokračovali do hospody. Tady na nás čekal moto tým B, kterej nám objednal piva, kofoly, polívky, řízky a kotlety a my všechno poctivě sežrali a vydali se mokrý směr domov. Závěrem bych chtěl pochválit tým A i B a konstatovat, že to bylo zase krásný. Bylo to moje třetí letošní dobytí Klínovce a doufám, že ne poslední

Kulda

Foto:

KPŽ - Karlovarský AM bikemaraton 2014

10. srpna 2014 v 21:39 | Gadži
V sobotu ráno jsem si na pánvičce osmahl na jemno nakrájenou cibuli, přihodl 10 deka slaniny na proužky, 2 rozšlehaná vejce, pažitku, petřel, pepř, sůl, taky trochu nastrouhaného sýru a pak patláma, matláma, paprťála, paprťála, přikrojim kus chleba a hle krásná snídaně. Kulda to viděl jinak a bude jiného názoru, ale pro mě tím krásy toho dne víceméně skončily Mrkající Oběd jsem odbyl, protože před 12.30 už jsem musel stát s Kuldou na startu "Artamona". Rozumně jsme zvolili kratší (37 km) trasu. Ale jó, závod to byl krásný, ale ne pro toho, kdo má každých 7 km v kopci krizi jako já. Takticky jsme se hned na startu propadli dozadu, nicméně projevil se Dykotův dril, na Dianu jsme dorazili bez větších potíží, i pár lidem jsme ukázali záda a pak z Diany dolů, jsme předjeli dokonce celou spoustu křečovitých, tlačích a brzdících závodníků. Tady bylo ještě veselo, ale v následném stoupáku, typickém dykoťáku, ano, přesně mezi 5. a 7.kilometrem, jsem propadl trudomyslnosti (Kulda se jen uchechtával a najel toho 2xtolik než já, když čekal a kroužil kolem) a až na vyhlídku Karla IV. jsem jen tlačil a zapřádal rozhovory se spolutlačími závodníky-nepupkany, pak už to bylo jednotvárný, teda až na Kuldovo držkopád- supr se vymotal mezi šutrama a kořenama a teréníma schodama pod tou vyhlídkou....přední kolo mu podjelo až na nájezdu do protisvahu. Jo, tam někde z kopce jsem taky vlastně poprvý lehnul -moc jsem brzdil a předjelo mě zadní kolo. Tak už jsem pak radši z kopce nikde nebrzdil. Pokračování: do mírného kopce zásadně přehazuju na kašpárka, do většího tlačim. Z kopce nebrzdim, předjíždim lidi, co mě během tlačení drze předjeli. Kulda se chechtá. Nějkým záhadným způsobem, jsme vyšlápli/vyplazili se na Vítkovku na občerstvovačku...děláme Pupkanům reklamu, někdo nás fotí, někdo zve na triatlon do Velichova,ež to tam máme přijet vyhrát. Chytá se nás nějaká pani, že se jí zdálo,že jedeme hezky pomalu...akorát že z Vítkovky dolů je nám z pivního triatlonu známý sjezdík, odkud jsme to pustili jak za mlada, tak neměla šanci se nás držet dýl jak 5 vteřin, tak už jsme ji pak nikdy neviděli. Sjíždíme k altánu na Richmondem, kde byla trasa shodná s pivní,ale teda o 150% lépe značená. Jak bylo vidět, kam se má jet, já to tam tak hulil těma serpentýnkama dolů, že kdyby mě v listí schovaná kláda nesejmula, možná to tam hulim do těď...takhle jsem si dal kotoul plavmo do křoví a štěrku, jen to zaprášilo. Pak se sjelo za Kome k řece a u Gejzírparku byl brod...takovej příjemnej, osvěžující, s betonovým podkladem asi 4 m dlouhej max 10 cm vody, nebyl problém. Problém byl, že za chvíli se zase začlo stoupat/tlačit, další občestvovačka byla na Linartu, ale cesta tam byla nahoru, dolu a ještě okolo a pak ještě na Aberg. To by snad nevymyslel ani Dykot. Kulda se nepřestává chechat, cestou do kopce výmýšlí, jak to bude krásný, až ve středu pojedeme na ten Klínovec, že by byla škoda tam vyjet autobusem, nebo lanovkou, to radší vyrazit dřív. V tu chvíli asi nemám co zvracet, tak tlačím klidně dále. A je tu Aberg, pak se to chvíli jen mírně vlní, objíždíme spadlou cyklistku (vitální funkce zachovány, pokouší se o úsměv a má tam mažela, ukazuje, že si jí nemáme všímat a tlačí nás limit) a frčíme na meandr, tam před hrstkou zbylých diváků spurtujeme s Kuldou rameno na rameni - hele brod-vypadá mile- asi 1,5 m dlouhej- rozhulim to - kua-jak v něm bylo bahno a projelo jim asi 1000 lidí, tak je asi metr hlubokej, přední kola tam zajelo, tak, tak že neletim přes řídítka, čekám, že mě to v tý vodě úplně zastaví, zadní kolo prokluzuje, šlapat nemá cenu, čekám co bude...no setrvačné síly mě na břeh tak tak vystačily, ale na druhý straně, metr od vody asi samou radostí, jsem si stejně dal na dřžku, ani nevim jak. Sedám zpět na kolo....oblouček, doprdele, znova podobnej brod, tady už nemám čas to rozhulit, tak, když se přední kolo ztrácí pod hladinou, jen si hlídám, abych nešel po hlavě přes řídítka a při následném zastavení kola uprostřed vody, se snažím padnou bokem co nejblíž ke břehu-nepovedlo se- chvilku plavu(pozn. na tý fotce ve vodě to nejsem já, ale jiný nešťastník, ale kdyby měl ne žlutý,ale bílý boty a jiný brejle, přísahal bych, že to musím být já). V tu chvíli se vedle mě ve vodě chechtá i Kulda. Mě to taky přišlo legrační, ale jen do chvíle, než jsem si vzpoměl, že mám v jedný kapse mobil a v druhý igelitový pytlík, do kterýho jsem ho měl dát, aby nenavlhnul....Tak třeba příště. Projíždíme cílem, Kulda krásné 112, já 113 místo (ze 132, co to stihli v limitu). Ou jéé. Kulda si dává buchtičky se šodó, já rizoto, Gabča nás fotí...a jdem se osušit domů.


Ironhusband

7. srpna 2014 v 10:45 | Gadži
Trasér: Slaměný vdovec Mára bojující o titul Ironhusband ( už jen v neděli do Ikey a má splněno) Mrkající

Pupkanů: 12

km- já doma 37,6

Rozumná trasa přes Bohatice-Sedlec-Čankov, směrem na Novou Roli, před kterou jsme včas uhnuli ( a vyměnili ji za 12 piv) a sjeli k říčce Rolavě, k ekofarmě Kozodoj ( kde se t.č. nachází i Gabča s dětma, takže si Mára sice doma hodně šplhnul,ale o to více to schytával od nepřejících Pupkanů), tam se v maringotce točí pivo Pernarec a bylo i v kelímku děsně dobrý. Jak jsem říkal, pokračování do Nové Role bylo zaprodáno (Dykot se chystal na dovolenou, tak spěchal k Rožcum na večeři), tak se vyšlápl kousek zpět do kopce a aby se pak sjelo na cyklostezku ze Staré Role k mekáči, část to vzala před DriveIn a zmrzlinu, kde Dykot svým brrm-brrm předstíral, že je motorové vozidlo. Cíl byl U Rožců a tam to bylo krásný a výborný a vůbec.

ZMRZKY:

Struženský triatlon pro děti

3. srpna 2014 v 23:30 | Zatloukalojc
30.8.2014 se uskuteční čtvrtý ročník Struženského triatlonu pro děti a zároveň triatlonu pro dospělé na dětské trati Struženský Špekman /Špekwoman.

Prezentace účastníků proběhne od 14,30 hodin, start první kategorie v 15 hodin.

Kategorie:
1.ročníky 2004 a starší (plave se přes rybník, 2,2km kolo, běh kolem celé zahrady- a ta je dost velká)
2. 2005 - 2008 (plavou míň, kolo 1km, běh kolem velkého rybníka)
3. 2009 a mladší (neplavou, jízda na čemkoliv, krátký běh)

Propozice pro závod Struženský Špekman ještě dodáme. Principielně půjde o handicapový závod tak, aby všechny kategorie, jak váhové tak výškové i věkové, měly stejné šance na co nejlepší výsledek.

Pomoc v depu je povolena jen u nejmladších. Helma na kolo je povinná.
Pomůcky na plavání jsou povolené. Závodníky neplavce jistí doprovod na člunu.
Občerstvení - sud a buřty . Startovné dobrovolné v max.výši 100 Kč, bo se bude závodit o hodnotné ceny a medaile....


Závodníky přihlaste nejpozději do středy 27.8. mailem na renata.zatloukalova@kvvet.cz a do té doby se snad dozvíte, jak se připravit na jedinečný závod!!!

Za organizační tým

Renata, Vítek, Kryštof a Linda