

Počasí- superperfektní, ubytování- superúžasný, sobotní večerní obžerstvení- naprosto naprosto super bez chyby, bajkování- supr (bez mokrých prdelí, sem tam nějaký kotrmelec do maliní a ostružiní, jeden prdlý rám, ale to k tomu tak nějak patří), účastníci zájezdu- neměli chybu a v neposlední řadě- nikdo se nezranil tak, že by se to na místě nedalo spravit. A nikomu nic neukradli. Proti loňsku u mě pokrok- loni jsem doma propůjmoval, letos jsem přes doznívající chrchel a nudel vyrazil a tento hendikep mi až tak nebránil sice na poslední pozitici pelotonu,ale absolvovat celou trasu prvního dne a cca 1/2 dne druhého (ale to jsem se už šetřil, že mě ještě čekal návrat domů na motorce a bolely mě ruce a chtěl jsem si pošetřit prdel)
Popopořadě. Skvělá účast 17-ti lidí( +paralelně Michal M., Ráďa a Mára s dětma v karavanech"), ty 2 bungalovy byly furt skoro jako fungl nový, akorát po příjezdu teda nebylo zatopeno v krbových kamnech, ale jinak všechno fungovalo, neuvěřitelný detaily jako že v kůlně na kola byly grily s nasekanejma třískama, dřevěný brikety, hadice a venku kačírek na umytí kol. Část nadšenců, co přijela v pátek dřív, ještě než vyvrhla bágly, nechala se zlákat Vítkem na asi 30 km okruh (pozor na něj! zná ty finty jako Dykot- pojedem pomalu-neni to daleko- to je jen krátký kopec ) a než se vrátili, už začala uvítací párty, pár panáčků, vynikající Víťovo guláš a sud Bernadra, Sebovo sekaná a od dalších účastníků taky nějaký klobásy, uzený, škvarky, feferonky, utopenci, no prostě úplný-gastroporno-gangbang možná i bukake. Pak si tak vzpomínám,že se asi 30xhrál z loňska úspěšný "Náhradní kámen", aby se Víťovi lépe spalo a mnoho dalších písní. Ráno se probouzíme do nevím jaké oblohy, většina znás se šla nejdřív podívat, jestli zbyl k snídani guláš jako předkrm, než FIlip pro všechny umíchal vajíčka na cibulce. No a pak už teda jedem i na to superkolo- cestičky samozřejmě parádní, všichni krásně jedou, já chrchlám a snad ani výjmnečně moc nadávám, ale určitě se mi to taky líbí. Oběd dáváme v polské části Singltreku -a tady se stalo něco neuvěřitelného. Dykot si s velkou nadějí objednal nějaké polské pirohy- mix tvarohových a masových - jednou kousl , pardon, nekouše, po té co si jeden celý nacpal do pusy, měli jsme hnedle scénku jak z Fantozziho...pečená rajská jablíčka- napovrchu chladná, uvnitř teplota 1000 °Celsia...- tak nějak to bylo uvnitř toho pirohu... zařval, zakouřilo se mu z uší, vyhrkly mu slzy a na chvíli od jídla odešel! Dykot!!! No ale pak se vrátil a již zchladlé pirohy ztrestal. A něco jsem se z polštiny naučil--smažený sýr s hranolkama se řekne (foneticky): "peděšót jeden"
(měli tam jídelák s číslama). A Dykotovo pokus objednat si "vodek limonadovi" nás taky pobavil. Když to tam Olaf všechno zaplatil, mohli jsem zas vyrazit na kolo. Pak přišla skoro již tradiční supertečka dne - večer v Trekcentru Kyselka, kde se o nás zas starali jako o vlastní- vynikající krkovice na grilu s čerstvým bramborovým salátem, piva, panáky a palačinky na ex , piva, klobásky, nahládaný hermelín piva, piva, Víťa přináší sladké dřevo a svým výkonem opět strká do kapsy různé umělce, chybějící texty osazenstvu servíruje bleskově googlující Olaf,že to máme jak karaoke. Velmi, ale velmi poetický supervečer.V neděli ráno měl mít tradiční žrací pohotovost SEB,ale že zanevřel na párky a všechnu sekanou jsem mu sežrali první večer, snídá se pivo, chleba a guláš. A vyrážíme funět (a já chrchlat) do terénu. U trekcentra se formujeme do širokého jednostupu, abych měl hezký záběr na gopro a pak se noříme do lesa....a vynořujeme se pod mým oblíbeným úsekem "asfaltovou agónií" ... tady zjišťuji, že se mi půjčené celopéro sedumadváca tlačí mnohem lépe, než den předtím půjčená devětadváca a v tu chvíli se mi i stýská po mém hardtailovém lehoučkém šestadvacítkovém odrážedýlku. Takže v agónii agoníe jsem tak nějak přirozeně vytvořil svůj one-man-team B. Nahoře jsem se vydýchal a pak si užíval to správné nikým nerušené flow po pěšinách singltreku... až kde se vzal tu se vzal Seb s foťákem, tak jsme se navzájem točili a fotili až jsme zas narazili na tým A....A že se blížilo poledne a mě už se dál nechtělo a byl jsem rád, že narozdíl od předchozí ho dne, kdy jsem se co chvíli někde válel v prachu nebo trnech, se mi v neděli pády vyhýbaly, rozloučil jsem se a vydal se zpět... V Trekcentru ještě jeden grilovaný hermelín na rozloučenou, v bungalovu pak utopenec, trocha láku a cibule taky na rozloučenou, nasedám na moto a hurá do Varů...záhy si vzpomínám ma motorkářský slogan: "Žereš cibuli-nelez do helmy", tak i když jsem se snažil moc nedýchat, trochu mě svědí oči ještě teď.
Obrázky doufám dodá oficiální fotograf výpravy SEB, já časem (tak za měsíc
) videjka, těším se na superkomentáře a doplnění toho, co jsem zapomněl důležitého nasat, třeba jak jste viděli ten dlouhej vlak, nebo Kaisera na pumpě, nebo jak někdo spadl z palandy a ták) ...
A zapomněl jsem to na konec napsat: bylo to krásný