close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Pupkan není z cukru

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

CZECHMAN 2015

8. června 2015 v 22:16 | Autor: Dykot

CZECHMAN 2015


Kucí vod Pardubic vymysleli fakt krásnej závod, a bylo i teplíčko...
Zážitek to byl..., řekněme silnej. Přežili jsme, dokonce jsme i všichni dokončili, i když mi doteď neni jasný jak je to možný.

Ráno slibovalo krásnej pařáček, naložil jsem kola, Olafa, Martina S. a v Praze Péťu T. a bez výraznějších pozoruhodností jsme zaparkovali u rybníka u Dolan. Registrace, předstartovní pivíčko, potkáváme se se zbytkem Pupkaní výpravy, pak nosíme věci do depa a sunem se na plážičku ke startu. Následující popis je z mýho pohledu- opravdu jsem měl co dělat sám se sebou, takže další popisy, glosy, rady etc. očekávám v komentářích...

SWIM
je asi 34 stupňů, takže vycachtání se v rybníku nevypadá jako špatnej nápad. Na dnešní závod jsem zvolil kombinaci prsa bez neoprénu. Asi jedinej. Odkládám své pětidioptrické brýle, nasazuju povinnou modrou plaveckou čepičku přes uši a rázem jsem odkázán pouze na čich, chuť a hmat. Renča mě vodí po pláži jak medvěda, řiká teď se fotíme, úsměv, teď už se nefotíme, pojď... Je to asi lepší protože aspoň v tu chvíli nevidim, že jsem jak kytovec-albín mezi hejnem barakud v lesklejch neoprénech. Pak do mě šťouchnou- aha asi start. Vrhám se do vln, voda se vaří jak při výlovu Bezdrevu, plavu jak sleď v hejnu, nevidim nic a orientuju se podle směru plavby ostatních sleďů. Občas dostanu kopanec do držky, ale to asi k tomu patří a udržuje mě to v bojovné náladě. Celkem v dobrém stavu se drápu na břeh, čepička velikosti XS se mi smrskla na vrchliku hlavy a dělá mi Leguan-Like vzhled a neomylně, po čichu, mířim do depa.

1. DEPO
Depo jsem si vysloveně užil. Nebojim se označit se za Krále Depa. Zatímco ostatní borci se už za běhu sápou z neoprénů, zbrkle a zcela neupraveni se chápou kol, já dávám ručníček, komplet suché prádlo, sváču a důstojně kráčím se svým Tarmacem na start. Poplácám ho po sedle a vyrážíme. Čas depa 7:35
Mimochodem můj součet časů v depu je přes 17 minut což mě řadí na absolutní špičku disciplíny.

BIKE
90 kiláků na kole jsem v kuse rozhodně nikdy nedal, ale je fakt že je to rovinka a to kolo vopravdu jede. V propozicích slibovaná "kvalita povrchu výborná" dostává na prdel v jinak celkem sympatické obci Křičeň, která si pro nás připravila snad kilometrovej úsek po kostkách jak vystřiženej z Paris-Roubaix. Asi v půlce trati se chci, stejně jako ostatní triatleti, občerstvit za jízdy, což jsem předtím nikdy nezkoušel. Odšrouboval jsem víčko jablečného gelu, strčil do pusy a zmáčknul... Prožívám ukázkový Deepthroat s agresivní vařící tekutinou na patře a kuckám několik kilometrů. Ale pořád celkem v pohodě dojíždim do depa, a začíná se to nějak kazit...

2. DEPO
Ajaj, pravá noha v klenbě bolí jak sviňa, žeby křeč??? Belhám se depem, pooomaličku se převlíkám, zkoušim nohu... no asi to budu muset vzdát. Ale zkusim to rozejít, pomalu se rozklusnu... a bohužel je to trochu lepší, takže jsem odsouzenej to dokončit. Čas depa atakuje magických 10 minut!

RUN
Pajdavě vybíhám, donutim se k úsměvu Gabče do foťáku, ale najednou jsem úplně prošitej, je vedro- sluníčko zezhora, sálající asfalt zespoda, už jenom 20 kilometrů! Naštěstí občerstvovaček je hafo a trochu mě zachraňuje Kola, všude dávám Kolu, ionťák, vodu, občas kus banánu, jakžtakž vnímám Renču jak mě s úsměvem modelky předbíhá, na začátku potkávám v protisměru Vítka a Oldu, pak pravidelně Máru- vždycky se plácneme a ubezpečíme že je to strašný a na nějaký Otrokovice sereme, a Martina. Jestli jsem na někoho nemávnul sory, ale zřejmě jsem řešil kapku intimní patálie, jako centralizace oběhu, fibrilace, a tak...
No byl to fakt děs, ale nakonec dobíhám do cíle, a výhoda toho bejt skoro poslední je, že vám všichni ostatní fanděj a plácaj!

Pak jsem se rozvalil v trenyrkách do toho rybníku, převlík se, a s vědomím toho že zase řídim až do Varů jsem trochu mrzutě dělal křena všem ostatním který se nalejvali pivem a plácali se po zádech. Cestou jsme dali vítěznej Mekáč, a až po 2 litrech studený Koly mi to trochu došlo:
Zážitek to byl..., řekněme silnej. Přežili jsme, dokonce jsme i všichni dokončili, i když mi doteď neni jasný jak je to možný.

Měl bych napsat jako obvykle- bylo to krásný, zase za rok. Ale asi ne...

FOTKY ZDE

Dykot
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kulda Kulda | 9. června 2015 v 7:46 | Reagovat

:-D tak to muselo bejt krásný!

2 Jéňa Jéňa | 9. června 2015 v 8:39 | Reagovat

Gratuluju všem šílencům vč. Renaty, krásnej trénink na Velkýho IM. :-)

3 Martin S. Martin S. | 9. června 2015 v 11:54 | Reagovat

Jo, tak nějak to bylo.
Plavání ušlo. Na rozdíl od Dykota jsem viděl kam plavu a i tak jsem se několikrát odchýlil od vytyčeného směru a musel znovu najít ten správný. Ocenil jsem možnost mít na sobě neoprén páč ten nese a v té vodě je člověk hned rychlejší. A kdyby se tam nepletli ostatní závodníci, tak by se z té vody taky lezlo dřív.
Na práci v depu je potřeba si dát záležet a nic neuspěchat. Je z toho něco přes 5 minut (z neoprénu se leze prostě blbě). A hurá na kolo.
Rozjelo se to solidně. Až do asi 58.3 km to jede a pak mi začíná docházet (síla, elán, energie...) a na zbytek trasy zpomaluju.
Druhé depo opět něco přes pět minut. Všichni kolem s kolem i bez kola běží. Já jdu. V klidu se přezuju do běžeckých treter a hurá na půlmaraton.
Do 8. kilometru nic moc, pak to naopak docela běží a zbytek závodu si tak trochu užívám. Nejlepší jsou hasiči kropící probíhající závodníky uprostřed pláně rozžhavené od pražícího sluníčka.
Být v cíli poslední z výpravy má výhodu. Fšichni před cílem fandili a to bylo krásný.
Při pozávodním pivku David a Mára striktně odmítají svůj start na IM. Už během druhého ale začínají pomalu otáčet a tak je asi na startu za dva týdny uvidíme také :-).
Jestli za rok nevím, ale za 2 týdny na dvojnásobné trati se budu trápit znovu.
A vzhledem k tomu, že si David Tarmaca pochvaloval a už ho i zajel, strávím s ním těch 180 km v Otrokovicích.

4 Mára Mára | 10. června 2015 v 9:48 | Reagovat

Teď s odstupem to bylo krásný, zážitek nade vše. Plavání dobrý, kolo taky, jen běh mě potrápil - jak říka Olaf, je to vo hlavě a má pravdu...byl jsem již na 3km zoufalej a začal přemýšlet o kupování sudů jako prohranou sázku na IM, každé setkání s Dykotem jsem se ubezpečoval, že je to tak správný..ale v cíli po 1.pivu byla hlava zas dobrá a já se těším za 10dnů na toho pravýho celýho ...Fotky moc povedený, atmosféra patrádní

5 Gadži Gadži | 10. června 2015 v 10:35 | Reagovat

Znovu a znovu si tu s vámi prožívám tu úlevu po svém hrůzném narozeninovém (ne)dárku, když jsem zjistil, že do žádnýho Zürichu na IM nebudu muset ;-)

6 Dykot Dykot | 10. června 2015 v 16:37 | Reagovat

To IM znamená Infarkt Myokardu...?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama