S ohledem na blížícího se Ironmana tým A slevil ze svých nároků na náročnost trasy. A pak ještě slevil ze slevy a možná i ze slevy slevy slevy. Takže ohlášený bájný cíl týmu B, hrad Loket, opět zůstal nepokořen--tato od Vlášků cca 19 km vzdálená meta se ukázala být příliš daleko nebo hospoda u Svatošských skal moc přívětivá a k tomu ještě dostali cvičenci hlad, tak jsme prubli novou cyklostezku do Doubí, zkontrolovali v Tašovicích Mlátičkovi kabriolet(Dykot, když se v něm zkoušel postavit, tak něco zapraštělo a málem byla díra v podlaze, tak z toho mohl taky mít hezké odrážedlo) a pozvali se na panáka a pak se jeli navečeřet do Evropáku.
Účast v Evropáku: 13.
Vznikl odpojením Martina a Jéni už na startu, aby mě jeli vyzvednout na Velas, kde jsem potrénoval plavání. Dali jsme jedno pivo u vagíny, na který jsme čekali 20 minut a pak přes Hroznětín, Odeř, Děpoltky a Nivy do Varů, kde jsme to vzali my Hájecký k Rožcům. Cestou jsme zkonstatovali, že silnička je nuda, protože si cestou nepokecáš. A taky těch pádů, kterým se ostatní můžou smát, je málo.
V Nejdě bylo dobře a podle zpráv, který jsem měl on-line z Evropáku jsme i dobře udělali. Protože po tolika hruškách bysme museli tlačit. Počítám, že včerejškem skončil veškerej trénink a těším se na všechny ironmany, kterým budu fandit, seč to půjde J
Kulda

krásná příprava :-D