Pupkan není z cukru

Září 2015

Flunky Ball

24. září 2015 v 12:46 | Honza V.
Agentura SV pořádá v sobotu dne 26.9.2015 od 16h na fotbalovém hřišti v Hájku Nultý ročník turnaje ve Flunky ballu, téměř zapomenutém hrdinném sportu původních germánských kmenů.


Účastníci
Tříčlenná družstva. Pozn.: Příchozí jednotlivci budou zařazeni do neznačkových týmů.


Nutná výbava
Oblečení sportovnějšího charakteru imunní vůči skvrnám od trávy a krve. Propláchnutá játra.



Vyhlášení vítězů si každý závodník může zpestřit opečením buřtíku na přilehlém ohništi.


Pravidla hry: http://www.ehow.com/how_2302161_play-flunky-ball-.html

Demonstrační video: https://www.youtube.com/watch?v=kD2q_lH4BOM

Prosím potvrďte pravděpodobnou účast na j.volejnik@papos.cz kvůli dimenzování počtu závodních kuželek.

Na večeři

23. září 2015 v 22:48 | Gadži
Na startu 9 Pupkanů. Žádný prudič teda šéftrasér, i když Vítek měl tendence nás od Vlášků popohánět neřkuli vyhánět,ale dlouho se nám nedařilo vymyslet, kam vlastně chcem vyrazit. Nejdříve jsme se aspoň shodli na tome,že někam, kde se dobře nažerem. Do Le Marché se nám v zablácenejch hadrech úplně nechtělo, k Rožcům ani na Velas taky ne, Evropák byl moc blízko, tak se jelo Dalovicema na horu na Všeborovice a po panelce nad Borem a Strání (kde se mi moc líbila minihra na co nejpomalejší výšlap do kopce) až k sjezdíku, po kterém jsem se vynořili v Radošově, kde nás sice čekala zavřená hospoda U Lávky, ale o kus dál se o nás postarali ve vodáckém tábořišti Na Špici, tam nás dohonil Kulda a bylo nás 10...a pak jsme pojedli, decentně popili a pak už jen po tmě za svitu blikaček po asfaltu návrat domů.

Brněnský masakr 2015 aneb 63 km/převýšení 2180 m

21. září 2015 v 18:20 | Martin S.
Účastníci: Martin a Vladimír


Rozhodnutí zúčastnit se tohoto závodu padlo již loni, ale nakonec z něj sešlo. Letos na "druhý" pokus se to již povedlo a my se v pátek přesunuli do Brna. Po večerním předzávodním "soustředění" v resaturaci (restauraci) Líšeňského pivovaru a několika kouscích místních speciálů a přenocování v hostinském pokoji křesťanského rádia se ráno stavíme v Řečkovicích na start závodu. Ani jeden z nás nikdy neuběhl naráz víc jak maraton, tak vlastně ani netušíme, do čeho jdeme (možná dobře, že tak)
Počasí je po ránu ideální (teplota, tlak i rosný bod tak akorát), mlha se rozpouští a vychází Slunce, které nás provází prakticky až do cíle. Opouštíme Brno a vyrážíme směrem severním. Již na 10. kilometru musíme vylézt na Babí lom, kde je krásná rozhledna s výhledem do kraje. Rozhlednu na rozdíl od všech ostatních závodníků nemíjíme a pokocháme se až kýčovitým výhledem do okolí (mlhy v údolíčkách, svítíčko kolem). Pokračujeme nahoru, dolu (a tak pořád dokola) až do Adamova. Následuje nejpohodovější úsek závodu. Trať stoupá velice mírně proti proudu Svitavy až se od ní odloučí a začne stoupat výrazně rychleji na Nový hrad a Leibichův památník. Pak zase sešupem do Adamova (dnes naposledy).Odtud nejdelším stoupákem na Alexandrovu rozhlednu (na tu lezem taky, čímž ztrácíme dalších cenných asi 20 sekund). Následuje seběh do Babic, který se záhy stává sešlapem páč běžet skoro kolmo dolů se fakt nedá.
Občerstvovaček je na celé trati jen 5, ale již od druhé na nich mají i pivo (mimo vody, jonťáků, soli, rozinek, sušenek, chleba se sádlem a jiných laskomin), takže se hned běží líp.
Na 42. kilometru nás dobíhá dvojice, o které tušíme, že je z "naší" kategorie 81+ (pozn. redakce: součet věků dvojice). Dozvídáme se to, co tušíme - právě svádíme boj o druhé místo. Po 4 kilometrech je necháme běžet s tím, že třetí místo je taky dobrý. Vlastně i dostat se do cíle ve zdraví nebude až tak špatný. Na poslední, tedy třetí, "půlce" závodu kopce nahoru chodíme a dolů předstíráme běh. Nicméně cíl se přibližuje a ještě na cílové rovince se ještě zmáčknem předbíháme 2 z těch, kteří toho mají podobně dost jako my.
Necelých 8 hodin běhu a chůze je za námi a my v cíli. Stačí to na bednu, čímž je předzávodní cíl splněn. Rychlé pivko, bazén a vyčkáme vyhlášení. To přichází a s ním i pohár. Až cestou zjišťujeme, že je na něm loňské datum (asi zbyl). No nic, přece nás to nerozhází...
A třeba si to dáme za rok zas...

P.S. veškerá piva použitá v tomto textu byla samozřejmě nealkoholická, maximálně obsahovala jen jeho zanedbatelné množství
--
Martin Sobota


CHŘEST, ŽÁBY, KREV

20. září 2015 v 23:34 | AUTOR: Dykot
Aktéři: Jarda, Vítek, Capouš, Dykot
Trasa: 40 km, nastoupáno 800 m

Na tom, že jsme si o víkendu udělali dopolední výlet na bajku, není nic zajímavého. Je to už taková tradice- už jsme byli dvakrát. Ale jak už název napovídá, zažili jsme tentokrát něco extra. Ruku na srdce- kdo z nás během švihu sežral žábu? No? Pro Jardu a mě už je tohle tabu minulostí...
V sobotu ráno 10 stupňů a brutální mlha, počasí, že bys nevyhnal Pupkana. Na srazu U Václava jsme čtyři a vyrážíme krásnou pěšinkou vlevo podél silnice na Jáchymov. Stoupáme nad mlhu, vylézá mozol, následuje náš hromadný striptýz a mě taky vylézá mozol. Pak jsme v Jáchymově přejeli kruháč a stoupáme na druhou stranu údolí. Přes Sporthotel Můstek, na Klobouk, přes silnici na Božák, po žlutý na Nové Město a po sjezdovce Náprava až na silnici nad Mariánskou. Tam nás vyfakovali v restauraci po pravý straně- bylo 10:45 a maj přece až od jedenácti... Tak jsme po červený dojeli na Rovnost a zaparkovali na terásce hotelu Berghof. Bizarní stavení. Jak poznamenal Vítek- rakouskej zámeček s českou plechovou střechou a plastovýma oknama. Zaujalo nás asi dvacet ozdobných sloupků s lucernou v zahradě, úplně vidim Svěráka se Smoljakem jak se za ně schovávaj a Lohniský to do nich smaží houfnicí v "Jáchyme, hoď ho do stroje !". Ještě bizarnější je ovšem pohled do jídelního lístku. Hned první položka nás bourá- žabí stehýnka! To si samozřejmě Jarda nenechá ujít, zatímco my ostatní se spokojíme s topinkou a chřestem. Na další stránky jídeláku nemáme odvahu a zaléváme ty dobroty Rychtářem, ropucha musí plavat. Dokonce jsem to ochutnal- takový tuhý kuře co smrdí rybinou, určitě na dlouhou dobu můj poslední obojživelník. Ovšem pani vrchní je příjemná a veselá, dokonce dává i můj francouzský ftip o míse šneků a valíme dál po červený na Edíka, pak dolu okolo Horkého rybníku, Skautský kříž, Zálesí a dolu nad Oldříš a závěr výletu kořeníme technickým sjezdem po červený do Hlubokého, Vítek proráží gumu a Capouš koleno.
Hezké to bylo, tak zase příští víkend

Dykot


Krušnej seběh

19. září 2015 v 11:15 | WITTE Bike Team
Přišla nám na Facebook pozvánka (více info na www.wbt.estranky.cz:


Zas Velas

16. září 2015 v 23:04 | Gadži
Na startu 15 Pupkanů. Kasíroval jsem florbalisty a nedával moc pozor, kam nás trasér Dykot dnes vlastně povede, ale to podstatné mi neuniklo-"tým Bé když tak zůstane na Velase "U Páji", Á pojede dál a pak se tam taky vrátí". To mi ke štěstí stačilo. Čili jelo se na Velas, před kořenovku se odbočilo doprava do kopce, asi čtvrtku 1/4 jsem ho vyšlapal sám, do zbytku mě vytlačil motor Filip ( z čehož ho asi nemine cyklistický loket a zítra si ke mně může přijet pro neschopenku). (A já bych měl zauvažovat jestli si místo fullu RB nepořídit nějaký motokolo...) No a jak mě protlačil na špici pelotonu před Dykota, ten na mě ještě před sjezdem volal "bacha,jsou tam louže,jeď vlevo", tak jsem bohužel neviděl,ale jen slyšel, že asi sám vlevo nejel, protože to žbluňklo a někdo se začal hrozně smát... Pak mi začlo výrazněji něco vrzat a skřípat v zadním kole a cesta u Ruprechtova se zdála příliš do kopce, byl čas založit tým B a s Kuldou a Jéňou to otočit a jet držet místo do cíle...Tam po asi půlhodině postupně dorazil i tým A a ukázali se i Středečníci. Hezké to bylo.

Upozornění: Padl návrh přes podzim a zimu se (krom středečního florbalu) scházet v neděli kolem 9. hod. na půl až celodenní (blázni) projížďky na kolech. A Dykot říkal, že ve svižnějším tempu, nebo tak něco.

Maraton v tempu 7:41 a zapadlej mobil

16. září 2015 v 8:23 | AUTOR: KULDA
Že to bude zajímavej vejlet nás ujistila paní v kantýně na letišti, když jsme vešli dovnitř, rozhlíželi se a ona se nás zeptala: brý den, čtyři velký? odhadla nás dobře. Dali jsme čtyři velký, vyfotili se a počkali na letadlo. Přestup, výstup v Bordeaux, vyzvednutí auta a navigace nás dovedla přímo před hotel ve vesničce na pobřeží. V pátek jedem na registraci a tady teprve poznáváme, že to bude jedna velká párty. Registrace je od desíti, tak jedeme včas a hned jak zaparkujeme a najdeme misto startu a cíle, uvidíme stánky. Ale ne stánky s běžeckejma botama, návlekama, kšiltama a dresama, ale stánky s vínem, klobásama a sýrem. Prodavači, už docela dost posilněný, nám nabízejí k ochutnávce. Což zatím zbaběle odmítáme a jdeme vyzvednout čísla a registrovat se na nedělní vycházku s obědem. Zatím nechápeme co taková procházka obnáší, což se nám poštěstí v neděli. Po registraci a pořízení pár fotek už zkoušíme několik loků vína a taky místní pivo. Trochu pozevlujeme, uděláme pár fotek a s vidinou zítřejšího výkonu se raději odebereme udělat přípravu na hotel. Náš původní plán jet na start autem a pak zpátky, s tím, že jeden nse obětuje a odřídí to, bere za svý, když se v recepci zeptáme, jestli do maratonskýho městečka nejede nějaký spoj. Recepční nám ochotně zjistí vlak tam i zpět a je vyřešeno!
Ráno posnídáme a vyrazíme na nádraží. To že jsem tam dobře poznáme podle dalších maratonců v maskách, nejčastěji jsou tam chlapi v růžovým nebo v obleku. Na startu máme trochu chaos s ukládáním věcí do šatny, zjevně to tu nikdo neřeší a jde na start v běžecký masce a bereme zavděk úschovnou za prachy, ve který nás ještě černoch ošidí :-D neštěstí všechno stíháme, padne půl desátá a startujeme. První z dvaadvaceti občerstvovaček je po dvou kilácích a skoro všichni se vrhají na víno. Říkáme si, že spousta účastníků to bere tak, že dají pár kiláků, nalejou se a vrátí se na start, maximálně dají půlku a na obrátce to vzdají. Asi jich pár bylo, ale jak poznáváme dál, skoro všichni co běží naším tempem lejou víno na každý. Taky se zastaví, pokecají, popijí a běží dál. Postupně přestáváme chápat jak to můžou vydržet! Konstatujeme, že buď odmala běhají a maraton pro ně nic není nebo mají už místo sunaru víno nebo obojí. Na všech stáncích jsou zácpy, takže po prvních deseti kilácích máme tempo někde kolem 10/km. Do patnáctýho je to o malinko rychlejší, ale už to moc nerozběhneme, protože ty častý zastávky a rozbíhání nás unaví. Jo a taky po vzoru ostatních dáváme pár vín a hlavně tam mají neodolatelný buchty a jiný laskominy, takže se prostě v průběhu maratonu normálně přežereme. Na občersvovačkách to žije, na většině je muzika, takže závodníci k pití a ke klábosení přidávají tanec! :-) poslední dvě nás ještě překvapí ústřicema, stejkama a nanukama a už jsme v cíli. Tam je obrovskej stan, kde jsou všechny možný dobroty: pivo, sendviče, buchty, víno, brambůrky a podobně. Po občerstvení se jdeme převlíknout a zase mezi stánky, kde prodavači, už úplně našrot, ochotně nabízejí vína k ochutnání. Tušíme, ža ta pořádná pařba teprve začne. Do odjezdu vlaku máme asi dvě a půl hodiny, tak zasedneme ke stánku s pivem a pozorujeme dobíhající a motající se lidi. Ve vlaku zase poznáme, že jsme správně, protože spousta spolucestujících vychlastala flašku vína, kterou jsme všichni dostali v cíli a někteří mají problémy nastoupit do vlaku. Pohodovej průvodčí nás jen pozdraví a bez placení nás nechá svýmu osudu. Chvilku před naším výstupem se to stane! Jéňovi vyskočí telefon z kapsy a zapadne mezi sedačku a stěnu vlaku. Zkoušíme ze všech sil vyprostit a i holky, který mají slabší ruce bezúspěšně. Zvažujeme, jestli obětovat mobil nebo jet na konečnou a pak se nějak dostat zpátky do městečka i když vlak už zpátky nejede. Naštěstí nás zachrání ochotnej průvodčí, ketrej mávnutím ruky skoro rozebere půlku vlaku, lehne na zem a šáhne rukou, tam, kam se to ani nedá a z úsměvem mobil vyloví. Poděkovali jsme mu za záchranu života a on nás zase z úsměvem nechává svýmu osudu a popřeje dobrou cestu domů a noc. Na hotelu musíme zapít úspěch vychlazenýma plzněma, probereme ještě jaký to bylo a jdem spát. Rano nás budí děšť a tak se nám na procházku moc nechce. 8 km v dešti mezi vinicema nevěstí nic dobrýho, ale zvědavost vítězí a jedeme na start. Tam teprve poznáváme, že párty prostě pokračuje. Pochod má stejný občerstvovačky jako maraton, takže se pokračuje vínem už od desíti rána :-D scénář je podobnej, spousta účastníků je našrot hned na první. Zase muzika, tance, buchty, banány a hlavně víno. Projdeme celej pochod a hurá na oběd. Ten se odehrává na zámku, kde je postavenej obrovskej stan pro několik tisíc účastníků, kde desítka číšníků zvládne s úsměvem nakrmit třema chodama a napojit všechny. Zase víno a podim, kde hraje Bob Marley a tancujou černošky. Zážitek krásnej, za to zmoknutí to fakt stálo. Kolem třetí se loučíme a vyrážíme do Bordeaux, kde přenocujeme do pondělí a letíme domů. Závěrem si dovolím říct, že zážitek byl silnej a těžko ho něco předčí, nabízí se pivní maraton v Belgii, na který jsme dostali upoutávku. Hlavně organizace celý akce, od pátku až do neděle neměla chybu a kompletně všichni byli v pohodě. Pořadatelé, závodníci, fandící, prodavači, prostě všichni. Jestli to bylo tím vínem nebo jsou prostě všichni pohodáři bůh ví, ale my jsme to ocenili. Kam se hrabe Runczech, asi omezím svojí účast jen na Vary, protože to je doma. Jo a zjistili jsme, že Francouzi prostě uměj žít!
Kulda

Pár fotek: ZDE
ponz. správce blogu: jedna "věcná" k florbalu, kdybych nááhodou dnes nevyrážěl na kolo--je nás zatím jen 9 platících a asi 3 co říkali,že chodit budou-tak jestli to není málo-a tedy prosím,kdo mi ještě vědět nedal, ať tak učiní..Jestli nebude potřeba dělat nějaký externí nábor atp... a dotaz na Vítka: tělocvična bude a za loňskou cenu? G.

Půlmaraton Ústí 2015

14. září 2015 v 21:50 | Martin S.
Jen ve zkratce (aby toho běhání nebylo moc ).
V Ústí nad Labem (pozn.: "hlavní město" ústeckého, tedy sousedního kraje) jsme se na startu 5. ročníku Ústeckého půlmaratonu sešli 3 Pupkani a manželka od Pupkana Renata. Počasí ideální, trať pěkná, jen je trochu "z ruky". Závod dokončili všichni, tedy já, Kulík, Barťák i Renata. Někomu se závod líbil víc (mně), někomu míň (ostatním). Tak zase za rok...

Martin S.

Zlatý Stoneman - Mára s nePupkany

14. září 2015 v 14:17 | AUTOR: Mára
...když jsme ten bikovej klub, tak ať se nepíše jen o běhání

Po železňákovi jsem si řekl, že už nikdy více takového trápení...ale to jsem netušil, že může být ještě hůř...Byl jsem pozván kamarády nePupkany ( Standa, Michal, Dave a Štěpán) na zdolání zlatého Stonemana, tedy v jednom dnu ( pro neznalé biking o délce 162km s převýšením cca 4400m se zdoláním 9 vrcholů v českoněmeckém pohraničí - viz: http://www.stoneman-miriquidi.com/cz/). Nálada u Michala na Božáku před výkonem v pátek večer byla výborná, padla láhev Tulamorky a malej soudek Plzničky. Ráno jsme s ohledem již zkracujícího dne vyrazili o 6hodině směr Klínovec, teplota kolem 7st., takže do kopce akorát, první vrchol zdolán ještě za bujarého veselí, potom zpět na Božák k celnici, kde jsme se nabažili nádhernýho východu slunce ( co s manželkou nezažiješ), poté po louce na 2.vrchol na Fichtelberg, kde jsme doplnili ionty plechovkovou Plzní, ktrerou jsem povinně každému zabalil do batohu, i když byli všichni proti ( holt nePupkani). Dále to to pokračovalo dolu, nahoru, dolu, nahoru, dolu, nahoru.....přes Barenstein, Pohlberg, Scheibenberg...
Z Rabenbergu jsme si všichni užili krásnej singltrekovej sjezd, kde už ale začaly bolet i ruce ....
S přejezdem přes hranice přicházela trudomyslnost s několika pády v téměř nulové rychlosti u Štěpána ( takový mikrospánek na kole...). Začalo všechno bolet, hlavně zadnice a stehna a čekal nás výšlap na Blateňák, kde některé z nás popráškovalo nízko letící letadlo. Na Blateňáku zavřeli hospodu, takže malé pivko až na Plešivci a krásnej sjezdík dolů do Lípy a zas monotónně po silnici na Mariánskou, to už se začalo stmívat. Na Marinánský pro hlaďák jídlo a pro již nastoupivší tmu jsme vynechali sjezd terénem do Jáchymova a jeli po silnici. Na konci Jáchymova vyzvednutí pokladu ( S+M den předem vyrobili krásnou kešku z hruškovice) a pak indiánskou jídzou s lahví lahodného moku směr Hájenka, Neklid, Jahodovka a konečně domů...na Božák, kde teplá, sprcha, pivko a zasloužený spánek.

pozn. plusy: dobrá parta, dobře značená trať jen s minimálními pochybnostmi
minusy: došla baterka v navigaci, dobíjeli jsme cestou, málo piv a času na delší posezení

asi Nikdy více .....

SUPER SUPER SUPER STŘEDA - KULAJDY, JEŽCI A PŘÍSLIB KACHEN

10. září 2015 v 16:44 | DYKOT
Účast: 10 Pupkanů
Trasér: Jarda
Start: U Vlášků
Cíl: Velas U Páji
Celkem: 32 km, nastoupáno 450 m


Tak včera se zadařilo, babí léto přilákalo na start 10 pivních sportovců, nic jsme samozřejmě nepili a demokratickým hlasováním jsem o jeden hlas prohrál trasérství s Jardou. A musim uznat že jsem prohrál rád.
Vyrazili jsme klasicky přes louku, skrz Sadov, podél obory a pak doprava okolo kořenovky na kraví stezku, přejeli jsme tu ohavnost do Hroznětína, stoupáčkem po zelený a po šotolince pod Oldříš, a pak se Jarda vytasil s nááádherným sjezdem a singltrekovou vrstevnicovou pěšinkou podél skalisek až na pěšinu k židovskýmu hřbitovu na Rafandu, ukrotili jsme nutkání tam zasednou a doplnit tekutiny a pokračovali jsme skrz Hroznětín a podél trati až na Velas a zakotvili U Páji. A pak se začaly dít věci.
Genius loci útulné hospůdky a pan Borůvka v roli hospodského způsobili, že i když jsme si samozřejmě nedali ani Plzeň, ani Ježka, ani Rohozec, natož několik hlenů... jsme se tak rozdováděli, že mě ještě teď bolí břicho, když si vzpomenu na Filipovo popis, jak kdysi dávno reprezentoval školu v gymnastice. Kulajda, čočkovka, klobáska, řízeček i moje a Olafova píča s kytarou neměly naprosto chybu, a tak nějak spontánně v nás uzrál plán vyměnit stávající trasu i cíl podzimní časovky. Pečlivou prací s aplikací měření na mapy.cz jsem zjistil, že původní časovka s cílem u Rožců je dlouhá 5,8 km s odporně vysokým podílem asfaltového povrchu, zatímco krásně technická trasa kořenovkou k Páje je dlouhá přesně 6 km, a listopadem nasáklá trať dává mnohem víc šancí nám, endurověji založeným jezdcům na úkor žiletkářských chrtů... Navíc pan Borůvka nás ujistil, že by mu bylo potěšením na naší počest zavraždit hejno kachen a 7.11.2015 nám je naservírovat s nádivkou a dvěma druhy zelíček a knedlíčků! Je to samozřejmě zásah do letitých tradic a věc širší Pupkani diskuse, ale nás deset má asi jasno. Tak jsme si na závěr nedali ještě rundu hlenů a s blikačkama vyrazili k domovům.
Tak co my na to...?

2.zářijová středa

9. září 2015 v 23:25 | Gadži
pozn. správce blogu: správce blogu je z cukru- nevím jestli jsem minulý týden prochladl u Rádi či bylo v sobotu ve Slashi na Propainech moc velký vedro a moc studený pivo nebo na mě prostě někdo něco prsk, ale mám rýmičku a kašlík. A teď nedočkavostí hořím, o co jsem dnes přišel-zda o XC maratonské peklo či zábavné trailové poježděníčko? A kde byl cíl?
(co jste krom startovního cestou vypili, to rozhodně nikoho nezajímá ! ;-) )

BAROKOMARATON 2015

6. září 2015 v 21:45 | Martin S.
V sobotu jsem si zajel šířit čest a slávu Pupkanů do sousedního kraje. Konkrétně v Plasech (kraj Plzeňský) se konal další ročník Barokomaratonu. Cesta z Varů díky Kubovi, který jel na půlku, celkem uběhla. Na místě vyzvedávám čip a tašku s nějakýma drobnostma. V 10.00 start maratonců i "půlkařů". Asi po 7 kilometrech se trasy rozdělí a z kontinuálního hada lidí nás zbývá asi čtvrtina. Jelikož závod pojímáme s Vladimírem jako přípravu na Brněnský masakr, snažíme se šetřit. Nicméně kolem 31. kilometru mi Vláďa utíka. Na občerstvovačce na 35. kilometru mě začnou strašně bolet lýtka (asi laktát...) a k další občerstvovačce na 39. nebo 40. kilometru z kopce pouze jdu (a to ještě hodně pomalu...). Na poslední občerstvovačce potěším její obsluhu, že si beru vše co nabízejí (jako jeden z mála). Nohy povolí a do cíle tedy zkouším běžet.
Potěšilo: počasí, trať i pivo na některých občerstvovačkách (nejdřív Kozel, pak i Plzeň). Nepotěšila: bolest lejtek.
Suma sumárum pěkný závod jen s drobnou čmouhou.

M.

Relax

3. září 2015 v 9:38 | Gadži
Včera s ohledem na ztuhlé svaly a klouby a stále ještě bolavá záda po nedělním desetiboji úplně nádherný. Geniální tah- start tam,kde bude i cíl. Takže kdo nechtěl ze Sršáňova hnízda s perfektně zajištěným cateringem vyrazit, nemusel. Někdo, jako třeba já, využil prostoru a odložených kol a udělal si kolem zahrady a přilehlé silnice malé test centrum 29" fullů-- Olafovo Epic a Mírovo Superfly se mi líbily moc--užuž jsem kupoval Olafovo Epica, ale rozmluvil mi to, že to má na mě moc malý zdvihy. Ale i sportovní výkony někdo podal-nejdál dojel asi 4 členný tým A, který si udělal okruh a zastavil u Rožců, ale že nebyla Dášenka ani Vašík, nedali si tam ani pivo a vrátíli se zpět do hnízda, aby ztrestali zbylé klobásy, utopence a paštiku.
Trochu se bojím příštího týdne-- tuším, že za to včerejší flákání nás trasér( ať už to bude kdokoli) ukopcuje k smrti Mrkající

5.STRUŽENSKÝ TRIATLON-fotky

2. září 2015 v 11:21 | Autor: SEB

Instruktážní video: skok vysoký/skok o tyči

2. září 2015 v 7:00 | Gadži
Sršáň ráno nemohl najít ten správný styl, hned při prvním sice úspěšném pokusu to vypadalo, že z něj bude kvadruplegik, flop ani stredl taky nebyla jeho parketa, ale o tyči, to byla jiná...výkonem 1,93 s přehledem přeskočil sám sebe Mrkající
(Pokud se níže video nespustí samo --kliknětě na odkaz na youtube ZDE )

5.STRUŽENSKÝ TRIATLON

1. září 2015 v 21:29 | R+V
Už máme uklizeno…takže můžu psát report.

Celkem 78 lidí a dva psi se letos sešli na naší zahradě, aby si zazávodili, pojedli, popili a předali hmotné i nehmotné dary oslavenci.

Plavalo se jako již tradičně v rybníku, děti jednosměrně, dospělí tam a zpátky. Trať kola byla pozměněna, aby diváci mohli sledovat celý průběh závodu, tak se jezdilo a běhalo jen kolem zahrady, okruh 620m, ovšem s překážkama. Dospělí si během kola a běhu ještě stihli házet kostkou - lichý číslo - jeden okruh navíc, sudý číslo - dva okruhy. Protože Vítek házel kostkou, na který byly jen lichý čísla, tak zas vyhrál. Trapný J. Ale půjčil ji i Oldovi, aby moh bejt druhej. V ženský kategorii to bylo stejný a bylo na co koukat….


P.S. …a po vzoru Islanďanů se o vás všechny postaráme…

Výsledky:

Děti:

větší kluci 1. Krýša 11:08, 2. Pepa 12:48, 3. Fíďa 13:08, Martin 15:30 - nejlepší závěr, Óďa 17:30 - doběhl zraněn

menší kluci 1. Bob 10:04, 2. Viky 10:22

větší holky 1. Linda 9:54, 2. Kája 9:59, 3. Eliška12:40

menší holky 1.Míša 13:56, 2.Barunka 20:10 - užila si občerstvovačku

Dospělí:

Pupkani: 1. Vítek 14:00, 2.Olda 16:29, 3.Jarda 17:24 (konečně se dočkal bedny J), 4.Martin 19:55, 5.Michal 20:39, 6.Filip 23:24 (bos na malym kole), 7.Seb a Mája 23:40, 8.Dykot 24:40, DNS Sršáň

Pupkaní ženy: 1. Renata 12:53, 2. Dadu 13:20, 3. Venda 14:00, 4.Radka 16:20, 5.Markéta 16:55, 6. Zuzka 19:10, DNS Lenka, Lucka, Irča, Gabča