Vylosovány hokejky kapitánů: Dykot-černí, já bílí.
Kámen-papír-nůžky o to, kdo vybírá první-Dykot dal papír, já nechal kámen (čekal jsem, že jako chirug použije nůžky nebo skalpel)...tak začíná,ale dává si načas, takticky vyčkává, kdo to bouchá na dveře....a dočkal se Vítka,kterého bez váhání nominuje do svého do týmu. Já bych bral jako lídra Sršáně, ale že v šatně při oblíkání děšně hekal a funěl a hlásil, že nebude běhat, vybírám,koho si myslím, že to za mě uběhá--Michala, pak Máru, Zbyňka, Kulíka a Štěpána. Dykot teda Ráďu vzal, pak ještě Jardu,Filipa, Víťu a Mlátičku.
Jako životní optimista jsem měl ze svého týmu výborný pocit a radost, ale ne tak Štěpán, který se za to, že jsem ho vybral k sobě, děsně mračil v předtuše, že to projedeme. Tak jsme pro jistotu nastavili na počítadle skore na 6:0 ...ale za stavu 6:2 si toho černí všimli. Škoda (i když stejně by to nestačilo).
Florbal s prvky fotbalu, házené, rugby i hokeje byl přes všechna původní předsevzetí běhavý a ač jsme se snažili, prohráli jsme 19:9....chtěl jsem se vymlouvat na hráče se slabým zrakem bez korekce brýlemi, který navíc párkrát chyběl a tím pádem se mu nedařilo zasáhnout správně míček a trefit se z vyložené šance do brány a když neviděl míček ani nebyl moc platný v bráně, ale jak se ukázalo, jejich počet byl na obou stranách vyrovaný, tak namítka byla irelevantní ;-)
Hodně nás potrápil po zemi neprůstřelný brankář Filip a hlavně běhavěmrštné duo Vítek a Ráďa, sem tam Dykot, Jarda s Víťou se určitě taky trefili a když se i Mlátička blýskl gólem měsíce ne-li roku(nápřah jak Tiger Woods, pink-vzduchem letí bílý svištící projetil a pink jedna tyč-pink druhá tyč a už se za mnou vlní síť branky,prostě angličen jak fík), neštěstí bylo dokonáno. Pak ještě společná sprrcha v horké vodě a hurá do Evropáku.
Kámen-papír-nůžky o to, kdo vybírá první-Dykot dal papír, já nechal kámen (čekal jsem, že jako chirug použije nůžky nebo skalpel)...tak začíná,ale dává si načas, takticky vyčkává, kdo to bouchá na dveře....a dočkal se Vítka,kterého bez váhání nominuje do svého do týmu. Já bych bral jako lídra Sršáně, ale že v šatně při oblíkání děšně hekal a funěl a hlásil, že nebude běhat, vybírám,koho si myslím, že to za mě uběhá--Michala, pak Máru, Zbyňka, Kulíka a Štěpána. Dykot teda Ráďu vzal, pak ještě Jardu,Filipa, Víťu a Mlátičku.
Jako životní optimista jsem měl ze svého týmu výborný pocit a radost, ale ne tak Štěpán, který se za to, že jsem ho vybral k sobě, děsně mračil v předtuše, že to projedeme. Tak jsme pro jistotu nastavili na počítadle skore na 6:0 ...ale za stavu 6:2 si toho černí všimli. Škoda (i když stejně by to nestačilo).
Florbal s prvky fotbalu, házené, rugby i hokeje byl přes všechna původní předsevzetí běhavý a ač jsme se snažili, prohráli jsme 19:9....chtěl jsem se vymlouvat na hráče se slabým zrakem bez korekce brýlemi, který navíc párkrát chyběl a tím pádem se mu nedařilo zasáhnout správně míček a trefit se z vyložené šance do brány a když neviděl míček ani nebyl moc platný v bráně, ale jak se ukázalo, jejich počet byl na obou stranách vyrovaný, tak namítka byla irelevantní ;-)
Hodně nás potrápil po zemi neprůstřelný brankář Filip a hlavně běhavěmrštné duo Vítek a Ráďa, sem tam Dykot, Jarda s Víťou se určitě taky trefili a když se i Mlátička blýskl gólem měsíce ne-li roku(nápřah jak Tiger Woods, pink-vzduchem letí bílý svištící projetil a pink jedna tyč-pink druhá tyč a už se za mnou vlní síť branky,prostě angličen jak fík), neštěstí bylo dokonáno. Pak ještě společná sprrcha v horké vodě a hurá do Evropáku.
Tam pak myslím zasloužená odměna pro všechny-pohoštění-řízečky od novoPupkanů, taky pivka a Birelly a návštěvou nás poctili i neflorbalisti Kulda, Seb a Sebi, volejbalista Olaf a rekonvalescent Martin S., tak bylo veselo.
já si dal krásných 42 kiláků, neber to, když je 12 nad nulou, v Evropáku občerstvení a měl sem dvě večeře :-D víc takových střed! :-))