Hráčská nadrženost či zvědavost, jestli to Sršáň konečně vyhraje, přilákala asi plný počet florbalových předplatitelů. A i když jsme seděli po třech na každé lavičce, vyplatilo se. Sršáňův tým vyhrál 18:13! (Vítkovo zvolání v poslední minutě, když jsme o 6 gólů vyhrávali, že kdo dá gól, vyhrál, bych považoval za irelevantní, navíc závěrečný gól si dal Martin do vlastní brány, tak, kdyby to platilo doslova, vlastě by měl vyhrál on
)
)Vše podstatné asi bylo řečeno, ještě doplním týmy:
kapitáni Sršáň x Štěpán
Bílí: Sršáň, Vítek, Lubo-víc si kapitán snad ani přát nemohl a ještě na něj zbyl Mára, Olaf, já a Martin S.
Černí: Štěpán, Michal, Dykot,Filip, Mlátička, Kulík, Jarda
V Evropáku pak stanging ovations pro SrŠáně, nějaká jídla a pití a návrat domů.
Řešilo se, jestli náhodou náš tým nebyl moc silný atp., tak jsem vymyslel(a že by to mohlo i posunout naše mezilidské vztahy), že by si kapitáni nevolili s kým chtěj hrát,ale naopak: nejdříve by vybírali, s kým nechtěj hrát a dotyčného by poslali soupeřova týmu 

hmm, to je idea ! mezilidské i pupkanské vztahy po to řádně provětralo. Jako sociologickou sondu a test odolnosti bych to pochopil ale hlasovat pro tento draft naruby nebudu