Termín zájezdu: neděle 27.3.2016
Účastníci zájezdu: Jarda, Zbyňda, Dykot
Natočeno: 40 km, 650 m nastoupáno (kucí z Ostrova a Žďáru měli samzřejmě víc...)
Zajímavosti: tuny bahna a sraček, poetická návštěva Sklípku u Petra v Dubině (viz foto)
Prvního letošního vyvenčení naších hliníkových ořů se zúčastnil Jarda, Zbyňda a já. Ometám pavučiny, dofukuju gumy, tlumič a vidli, prostřikuju řetěz a hurá. Na mostě v Nejdě nabírám zbytek týmu a valíme přes Královskou cestu na žlutou, tam objevujem krásnej trejlík po hřebeni nad Ohří, míjíme kříž, vychutnáváme panoramata a sjíždíme k zahrádkám do Velichova. Ve sjezdu nabíráme poctivá kila bahna a sraček, které se budou jako hnědá nit táhnout celým výletem. Chvíle po asfaltu směrem na Radošov a v spršce odletujících kusů vypadáme jak když se vysere do větráku... Naplněním hesla "je to dál ale zato horší cesta" bylo objevení objezdu podél řeky do Radošova. Z Radošova začínáme stoupat po šotolince lehce brutálním krpálem směrem do Doupova, cestou se kupodivu otepluje a tak sundaváme svršky a spodky a v euforii asi o dva kiláky míjíme plánovanou odbočku doprava a ocitáme se v přízračné zakázané krajině vojenského prostoru, zapadáváme do bahna téměř po kolena, čistíme to, zase zapadáváme, nadáváme, fotíme se a tak pořád dokola. Pak se vracíme k plánované odbočce, a po další dávce tlačení ve sračkách činím úchvatný objev- že neni úplně vhodný na první vyjížďce po zimě objevovat nový trasy...
Tak jsme sjeli do Dolní Lomnice, rezignovali na zbytek plánované trasy a po silničce přes Kyselku doputovali do Dubiny. Cestou jsme svým zjevem účastníků kaviárového bukake tak vyděsili běloskvoucího žiletkáře že na náš zařval AHÓÓÓJ !
Velikonoční neděle, takže knajpy zavřený, Jardu napadlo zkusit Sklípek U Petra v Dubině, a kupodivu neuvěřitelně ochotný pán v montérkách - přímo sám mýtický Petr - nás zve na dvorek. Údaj o točeném pivu "řezanej Rohozec" sice nebudil moc důvěry, ale realita předčila očekávání. S každým půlitrem lahodnější pivko zlepšuje komunikaci a bourá ostych, Petr nás zve dál, a zvenku skromné vesnické stavení nás ohromuje gargantuovskými útrobami! Další a další místnosti, neuvěřitelné množství krámů na stěnách, které však ladí dohromady a vytváří úžasně útulné místo. Krb, bar, óbří akvárko s cichlidama, další řezanej Rohozec, neděle se vybírá... Petr přidává pikantnější a neuvěřitelnější příhody, ulovení sumci jsou větší a větší, další řezanej Rohozec, pábitel Petr vykládá že můžem jakoukoliv středu dorazit a že nás pak Transitem hodí všechny domu, skutečnost se mísí se snem..... Asi mám dost.
Tak platíme, děkujeme, odcházíme. Přes lávku a pěšinou podél řeky přes Hubertus a Dalovice až do Hájku, zlatým hřebem u mně doma plzeň, hruška, vývar, čočka s vajíčkem, uzenym a okurkou...
Bylo to moc hezké.
Dykot
FOTKY ZDE
Abychom neodradili potencionální účastníky následujících jarních cyklostřed, možná by bylo lepší v reportech místo výrazů typu "zasranej od bahna" použít třeba "mírně ušpiněn od orné půdy" ;-)