Pupkan není z cukru

Květen 2016

SMRK 2016

30. května 2016 v 0:04 | Gadži
Doufám, že objektivní a květnatý a přehledný popis víkendového pupkaního výletu na singltrek dá někdo jiný, mě se stále ještě myšlenky a hlavní zážitky jen pozvolna tříbří, zatím co některé detaily trasy padají v zapomnění .. Ale kdyby report nikdo nedodal, tak aspoň telegraficky: 2 noci po sobě si dát dvacekrát "Nad stádem koní" byl silný zážitek, stejně tak sobotní probuzení okořeněné slejvákem a úderem blesku do opodál stojícího stromu, míchaná vajíčka na cibulce od Filipa, v neděli párečky od Luba, sobotní bahnění po polské části singltreku, Dykotova nedobrovolná koupel v potoce (názorně demonstroval, jak ta lávka po dešti klouže), vylovení, odbahnění, vysušení, večer pak grilovačka v Trekcentru, neděle slunečno, chvílemi horko až běda, odloupat zbytky bahna a hurá do sedel, zejména "asfaltová agónie"nezklamala a pak ještě jedno dlouhý táhlý stoupání a tlačení po šotolině na kyslíkový dluh, aby mi na konci sil a po té, co jsem vyčerpal zásobu všech nadávek, bylo sděleno, že to byl jen začátek, že to pravý bajkování teprve začně ;-) Ale jó...bylo to eňo ňůňo.

Ve středu trasér Jarda-sraz v 17.30 U ROŽCŮ!

Já určitě nestíhám ( jednak tempo, jednak čas odjezdu )....spíše než svolávat béčko na šestou k Vláškům, moožná si výjmečně a mimořádně při středě dodělám resty z práce...

8. bajk...no tak co, tak co, tak cóóóó

26. května 2016 v 8:55 | Gadži
Včera si pro Pupkany v půl šesté nebylo u Vlášků skoro kam sednout, zaslechl jsem, že trasér týmu A bude Dykot, takže i když mám toho chlapce rád a jeho trasy mají něco do sebe, rozhodně jsem neváhal zůstat ještě chvíli U Vlášků s rozvážným týmem B...dali jsme si oblíbenou kořenovku na Velas, zde bez zastávky na občerstvení, přes Nivy a Děpoltovice tu lesem tu po asfaltu do Nové Role,kde malé občerstvení v Liďáku a pak po cyklostezce až do Evropáku, kde by proběhlo mnohem větší občerstvení, kdyby nás vrchní nezmrazil informací, že na jídlo je čekačka asi 2 hodiny a že nám může hned přinést maximálně pivo a gulášovku. A tak jo, i to jsme brali,ale až do florbalu tam asi nepáchnem. Nejlepší pak bylo, když Dykot s překladatelem do znakové řeči pro hluchoněmé Olafem nás bavili svými historkami, zejména tou o budoucím architektovi Pavlíkovi a o prodeji bazénu s dírou, kterou ještě Dykot vložil do textu písně Nad stádem koní od Buty...tak mi ještě ráno znělo v uších něco jako: koupil jsem bazén s dírou....kamaráde.... tak co tak co, tak cóóóó...
Každopádně čím lepší středa, tím horší čtvrtek....A víc bych to nerozmazával.

Fotky z 1/2 maratónu od Seba TADY


S.O.S. SMRK

24. května 2016 v 11:45 | Gadži
KBN (kamarádí bývalí nejlepší), potřebuji pomoc--- myslel jsem, že si zas na Smrku půjčím Treka a někdo mi poveze ruksáček, abych tam mohl dojet na motorce,ale v daném termínu nemaj na půjčení už žádné volné kolo, tak bych potřebovla to své k někomu umístit ( bez toho abych ho musel rozmontovávat)--Vítek i Dykot maj plno... jede ještě někdo nějakým autem a neměl by jeden volný nosič? Můžu teda jet i svým autem, ale to je nuuuda.

Zítra středa : já se budu snažit tam být na 17.30---ale klidně počkám na opozdilce a start týmu B do 18.00...

Půlmaraton KV počtvrté

23. května 2016 v 23:29 | Jéňa
Tradičního půlmaratonu na domácí půdě se zúčastnilo 9 statečných a to Kulda, Vítek, Martin K.,Barták ,Jéňa ,Lubo ,Martin S.,Mára, Olaf.
Všichni přežili a zvládli to v krásných časech, za skvělé podpory diváků i některých ochořelých pupkanů. Nejlepší byl Kulda a tak má zase důvod koupit suda. Následovala skvělá afterpárty v Evropáku, kde lítali tataráky a pivíčka, sice jsme měli místa v patře, což běžci po takovým závodě nemaj moc rádi, ale stejně vlastně nikdo vzhledem k velkýmu vedru na záchod nepotřeboval.
Háječtí se pak přesunuli do Hájeckého kulturního domu, kde ještě zvládli tančit do pozdních hodin. Takže zase krásný a můžem už jen jezdit na kole.

HP

KAZAŠSKÉ PIVO A KOUNOVSKÉ ŘADY, ANEB NENASER SI DRUIDA...

19. května 2016 v 23:14 | AUTOR: DYKOT
O minulém víkendu se skupina asi deseti otců a asi dvaceti jejich ratolestí zúčastnila poznávacího pobytu v obci Mutějovice na Rakovnicku. Na tom by samozřejmě nebylo nic zvláštního, s podobnými akcemi po vzoru jisté české komedie se roztrhnul pytel a spousta otců se snaží touto formou lepit různé manželské záplaty, případně natočit nějaké ty rodinohodiny pro strýčka příhodu. Prostě nic, co by stálo za plýtvání prostorem v našem prestižním internetovém plátku.
Jenže...! Fakt, že mezi účastníky bylo několik prominentních Pupkanů a hlavně že průběh nebyl, řekněme zcela hladký, a hlavně že z toho celého plyne jedno zásadní ponaučení, mě vede k tomu se se všemi podělit.

Začátek idylický. Zamračené ale teplé počasí nás doprovodilo až do Mutějovic, kde parkujeme u Poddžbánského pivovaru. Děti si ihned začínají hrát na dvoře v prachu a my zjišťujeme že v typicky české vesnici, v typickém českém pivovárku vaří z typicky českého žateckého poloranného červeňáku pivo bezejmenný a nemluvící pár z Kazachstánu. To není negativní konotace, to je fakt. Paní nemluví, nechápe, ale vše vynahrazuje úsměvem odhalujícím i zuby moudrosti - asi jako Monika Načeva v divadle Sklep když zpívá a tančí nevimjakou píseň. V pátek večer nás kazaši všechny zboří Poddžbánskou šestnáctkou a jdem na kutě. V sobotu máme v plánu Kounovské řady- důležitou památku, na kterou odkazují četné bilboardy podél silnice na Prahu. První cedule naučné stezky začíná skromně větou: "Kounovské řady jsou největší záhadou Česka...". Natěšeni stoupáme temným hvozdem a cítíme tajemno všude okolo, čmeláci lítaj pozadu, ještěrky maj dvě hlavy, stromy se divně kroutí a my vyhlížíme bájný český Stonehenge. No, nacházíme několik (tušim že čtrnáct) průseků v lese s kameny takové velikosti že by je zahanbily i valouny v OBI, jsme skutečně omráčení, říkáme si no to si snad dělaj prdel, ale určitě to zachrání megality s nadějnými názvy Gibbon a Pegas, ke kterým odkazují četné šipky. Oba jsem napoprvé přešli, jejich velikost je totiž vskutku famózní, ale musíte se dívat hódně při zemi- viz foto. No prostě fingáč jako vrata, pane Louka. Dáváme průchod své frustraci a brousíme ostrovtip, odhadujeme, že vidláci z okolních dědin umístili na stromy poblíž těchto monumentálních megalitů fotopasti a večer se v hospodě popadaj smíchy za panděra při sledování nevěřících bloudících turistů a záhadomilů, datování před naším letopočtem B.C. je bezpochyby Before Counov a těch řad je samozřejmě jako měsíců v roce, plus dva. No vysmáli jsme se prostě druidům do obličejů. A to byla chyba...
Pomsta začala nenápadně- Jarda dostal sračku. Obyčejný člověk by za tím hledal Kazašskij Molotok, nemilosrdně kosící střevní flóru a faunu nebohého středoevropana. My modří už teď víme své. Navečer se udělala zima, Burákovi praskla struna na kytaře a před půlnocí se před jedním nejmenovaným kolegou zvedla podlaha, praštila ho do držky a vyrobila mu vydatně krvácející óbr díru na čele. Kazašský personál to nechalo zcela v klidu a já jsem si poprvé v životě zavolal naostro stodvanáctku. Tím pohromy nekončí- v neděli ve skanzenu Českých Drah v Lužné u Rakovníka ve strašné zimě většina účastníků expedice promrzá a následně choří rýmičkou, a zlatým hřebem pomsty keltského čaroděje je Burákovo motolice která ho dovedla až na lůžko ORL oddělení...
A to ponaučení? Nenaserte si druida!!! S posvátnou bázní budeme navždy vzpomínat na největší záhadu Česka a místním držíme palce ať to do toho UNESCA dotáhnou!

Dykot


www.pupkanikv.cz

19. května 2016 v 12:23 | Gadži
Prosím připomínky a podněty k vzhledu a obsahu budoucího webu psát do komentářů pod tento článek -asi do konce měsíce května, na pozdější reakce nejspíše nebude brán zřetel Mrkající


Úvodní stránku bych si představoval takhle nějak:


---------------------------------------------------------------------------------------------------
REKLAMA:

6.bajk cestou necestou polem nepolem

12. května 2016 v 9:18 | Gadži
Nejsem sice ten pravý, kdo by měl o včerejšku psát report, protože odjezd týmu A jsem asi od 2-3 minuty prošvihl a do 18.hod. nikdo další k Vláškům nedorazil, ale jelikož mě při bloumání po lesích někde u Hubertusu dostihlo čelo pelotonu týmu A, tak v té vodácké restauraci v lese jsem mohl krom piva nasát i bezprostřední dojmy účastníků-i ti nejzbědovanější celí od krve a zamazaní od hlavy k patám od orné půdy si to Burákovo trasérství pochvalovali a možná by ho i oslavovali, kdyby ale nevyrobil v kaňku --- mužstvo opustil cca 300 metrů před cílovou hospodou a zasedl v jiné hospodě. K Vlášků pak tedy také dorazil, ale to už byly jeho zásluhy dávno zapomenutyMrkající


Štěpánovi děkujeme za pivní občerstvení.

G.

SOBOTNÍ BAJK - SRNOLIDÉ A LABUTĚ...

8. května 2016 v 15:34 | Dykot
Jéňa P. - část do Horních Tašovic, Capouš, Dykot

106 km, nastoupáno 1800 m


Trasa: Hájek, Bor, Šemnice, Dubina, Stružná, Horní Tašovice, Bochov, Údrč, Polom, Ratiboř, Žlutice, Mostec, Štědrá, Lažany, Prohoř, Buč, Dolní Luhov, Políkno, Toužim, Chylice, Český Chlomek, Javorná, Viklan, Pila, Kolová, Vítkovka, Vary, Sadov, Hájek.

Na další víkendový bajk jsem nalákal Capouše a na část trasy i Jéňu. Venku nádherně, jasno a větrno. Výjezd do Stružné v rozvážném tempu ani nebolel a odměnou byl Gambáč a uzená panenka od Renči. V Horních Tašovicích nás opouští nedělní maratónec Jéňa a vrací se po červené směrem na Pilu. My s Capoušem valíme taky po červený ale na Bochov. Ve sjezdu z Polomu(i) přicházím o vlaječku milión kilometrů na erbéčku bez defektu a konečně píchám zadní gumu. Výměna bez problémů a dojíždíme do Žlutic, dáváme tyčinku, registrujeme zajímavou skutečnost, že ve Žluticích všechny děti spontánně zdraví cizí cyklisty (?) a již se dychtivě připravujeme na setkání s mýtickými Srnolidmi - mutanty, kteří údajně obývají území přibližně ohraničené trojúhelníkem Toužim, Teplá, Plasy... Zřejmě vrozená plachost může za to že v obcích Mostec, Prohoř, Lažany, Políkno nevidíme živáčka, a nemáme tudíž komu předat zrcátka a korále. V obci Mostec zažíváme humornou scénku při překračování elektrických ohradníků jak ze Slunce, seno a pár facek. Aby bylo jasno- já jako Tlustej Pepa, Capouš jako Velebnost ). V obci Buč se ptáme domorodce na cestu, dlouhou chvíli si s hajným Mikovcem říkám v duchu "je němý, vychovaly ho srny...", pak se ale pán pootočí a důstojně praví: "Tam !"
No, konec nekorektnímu rádobyhumoru. Uprostřed lesa u Luhova ční krásný smírčí kříž, ideální místo k fotodokumetaci. Před Toužimí už nám lehce dochází a zasedáme na terásce U Čápa. Útroby hospody jsou pro veřejnost uzavřeny z důvodu soukromé akce- dle výrazů přicházejících hostů nejsme schopni poznat jestli jde o hostinu svatební či pohřební. Na terásce řádí orkán Kiryl a poletující tácky a jídelní lístky následují i příbory a pulitry. Jsme spokojeni, dáváme pivko, litr a půl Fofoly, vývar s játrovými knedlíčky (tak asi přece jen svatební...), těstoviny a na závěr palačinku se zmrzlinou. Těžší o pět kilo potravin se zvedáme a přes krásně opravený mlýn vjíždíme do Chylic, pak tlačíme do kopce lesem cestičkou upravenou lesním kolovým traktorem do Chloumku a již bez pozoruhodností míříme do civilizace. Paradoxně po ujetí skoro 100 kiláků dostáváme křídla a nejhezčí pasáží celého výletu je sjezd z Vítkovky přes hvězdárnu a okolo Goethovky ke Slavii. Pomaličku se dopotácím do Hájku, kde mě ještě čeká opékání buřtů a neplánovaným hřebem dne je oslava hájeckého občana Líby. Když má občan Vesnice roku narozky, přijede na fotbalové hřiště punková kapela a hlavně kolotoč s labutěma a tak moje podařené selfíčko s labutí nádherně završuje nádherný den.
Capouš to celý dal s předloktím v nose, já ten malíček do tý nozdry ne a ne narvat. Vysvětlením je, že Capouš je v přípravě na Ironmana v pérové- maximálně welterové váze, zatímco já jsem v přípravě maximálně na Ironhusbanda a v jateční váze hodlám získat letos všechny kýlní pásy organizace WHO........
Jo a abych nezapomněl, bylo to fakt, ale fakt krásný !!!

Dykot


5.bajk -tým A

5. května 2016 v 12:14 | ViV
My, jež máme svá obydlí vystavěná ještě o kus dál od startu než třeba novopečený majitel vysavače značky Canyon, jsme včera z vyhřátých domovů, s vědomím, že vlci budou výti, vyjeli na sraz ještě při lehkém mrholení a na start dojeli v dešti celkem mokří. Při pohledu na smrk v protější stráni se nikomu z nás moc nechtělo absolvovat celou trasu popsanou Dykotem v reportu nedělní vyjížďky, morál dostával za uši víc a víc s každým douškem zrzavého moku, ale nakonec jsme trochu příliš demokratického traséra Jardu diktátorsky překecali, ať už konečně jedem a že na Velase se rozhodne, co bude dál. A hle, naše odhodlání tu nebeskou konev vyprázdnilo do dna a kořenovkou jsme už projížděli prakticky za sucha. Na Velase tak proběhla jen kontrolní bezpivní zastávka U Páji, jestli nám pak večer dají najíst a jelo se dál směr Ruprechtov atd. Trasu, jak jsem již zmínil, nemá cenu sáhodlouze popisovat. Ale bylo to fakt krásný (dokonce mě napadla i myšlenka, že už bych letos na kolo nešel, abych si tím nezkazil ty včerejší povyjížďkové dojmy J).

Trasér Jarda neskrýval překvapení, jak jezírka v neděli překonatelná jen v neoprénu do středy vyschla zpátky v cestu, jen Lubo toužil ochladit své rozpálené tělo hned při prvním sjezdu, a to tedy z Ruprechtova dolů. Kolem koní jsme se jen mihli a shodně jsme u muničáku litovali, že s námi nejel Ráďa. Ten totiž jako jediný měl šanci podjet všechny závory bez slézání z kola (víme jak, že.. J), no a především jsme od něj očekávali nějakou instruktáž při sjezdu k potoku u tzv. brdku pravdy, kde jsme se všichni více, či méně dobře s tímto brdkem poprali.

A pak to přišlo. Pokud se vám zdá, že jsem zapomenul zmínit Buráka (někdo včera navrhoval přejmenovat jeho volací znak na Godot J), nebo, že by snad Burák s námi nejel, zdá se vám to špatně. On jel. A záměrně jsem se zmínkou o něm čekal na tuto část vyjížďky. To co on nahnal, na jeho zvyklosti relativně brzkým příjezdem na start, stačil briskně ztratit postupnou likvidací třech duší za sebou na tomto místě. Chvilku na to jsem se školáckou chybou pokusil o námět na další díl Pohádek z mechu a kapradí, když jsem si natěšen na další sjezdík směřující k říčce Rolavě ustlal… Nakonec nás Burák společně se Zbyňďou dojíždí v Mezirolí (vlastně na ně trochu čekáme), kde si Lubo tluče přilbou o představec, že přijel na start autem…

Poslední, a nutno dodat, že famózní sjezd před námi.. Radostí se do skoku odrážím z každého oblázku, či kořínku, který vidím, prášíme jako baroni a ve stoupání z Maleniv všichni velebíme traséra a taky si přejeme, aby nám U Páji utlumili kručení našich pupků.

Protože po postřižinsku "z nežízně žízeň udělá teprve náš májový ležák," dáváme si ho ve většině a nutno říct, že by s ním byla spokojena i paní správcová, když ho pila na ex před filmovou hospodou, nebo s ním zapíjela smaženou krkovičku.

Sedělo by se dobře, ale opona noci nás vyhnala do sedel a uzavřela tak vysoce nad očekávání vydařenou pupkaní středu.

Čísla: 6 pupkanů

1 host
1 pupkan čekatel
Počítám tak 37 - 40 km v akorátním tempu
2 regulérní ustlání
Tak 1 - 2 bahení lázně

Dohromady 8 vlků a kdo říká že ne, tak kecá.. J

ViV.

PS: Padly včera návrhy, jestli neposunout čas startu, resp. faktického odjezdu na 17.30, aby to stíhalo více pupkanů a nebylo tak v rámci jednoho týmu několik minitýmů...


5. BAJK - KOLIK KILÁKŮ, TOLIK PIVÁKŮ...

5. května 2016 v 8:20 | Dykot
Účastníci: Olaf, Dykot

Najeto: 5 km, nastoupáno 50 m, prům. rychlost 18,4 km/h


Časové a povětrnostní důvody dnes vedly k založení speciálního týmu Z ve složení Olaf a Dykot. Ihned po ukončení průtrže mračen jsme neohroženě vytlačili bajky z garáží, váhavě na ně nasedli a šlápli do toho abysme viděli kousek světa. Dálku jsme teda do dlaní moc nevzali... Vyrazili jsme směrem na náves v Hájku, po přejetí několika brutálních obrubníků jsme prosvištěli okolo Frišáka a vrhli se do zrádného sjezdu k hlavní staré ostrovské silnici. Sedla nás tlačila do pupků a jentaktak jsme vybrali levotočivou zákrutu, opatrně přejíždíme hlavní silnici a jako frajeřinku zařazujeme celý okruh na naší hájecké in-line dráze. Nenechte se mýlit- je to poctivých 600 metrů poctivé bajkeřiny po směru hodinových ručiček, tedy převažují zrádné pravotočivé zatáčky, pravá kolena brousí asfalt až Valentino Rossi uznale kýve přilbou, následuje výšlap k Čepru a zasloužený sjezd podél sběrného dvora. Obávaná křižovatka u psího cvičáku je za námi a my se z posledních sil vrháme do výjezdu před mostem a pak zaslouženě klesáme do náruče Dášenky a Vašíka. Posléze dorážejí Kulda a Jéňa na kolech a Honza V. a Kulík na dieselových agregátech. Dáváme piva, hleny, řízky a vedeme silné řeči.
Nakonec vyrážíme do temné noci, zkušeně přejíždíme lávku nad dálnicí na Ostrov, u cvičáku doprava táhlým sjezdem ke šrankám a výjezdem do Hájku, následně nejhorším krpálem ve střední Evropě- Pupkaní ulicí až k domovům...
A já se ptám, kdo z Vás na to má? Kolik kiláků, tolik piváků? Průměrná rychlost 18,4? Snad tým A? Chachá

Dykot



Tým B: já, Kulda, Honza P., Seb, Sršáň

Měl jsem co dělat, abych to na šestou v dešti stihl...zatím co Dykot a Rossi brousí zatáčky po koleni, já to vzal na první křižovatce s odbočkou doleva na asfaltu stylem Marca Marqueze hezky po koleni a i po lokti.... a možná i helmou jsem si o zem štrejchnul...když jsem se posbíral, šťasten, že tělo, ani oblečení, ani kolo na kluzké vozovce neutrpělo žádný zásadní šrám,jsem dorazil na start. Tam už byl zbytek týmu B s lehce vymrzlým, ale věčně usměvavým Kuldou, který zažil i start týmu A. Dáváme startovní pivo (nebo dvě, tři) a za lehkého mrholení, které cestou ustává, vyrážíme na kořenovku, že by v hospodě u Páji mohl být sraz s týmem A. Milé překvapení bylo, že zatímco asfalt všude mokrý, kořenovka až na asi 3 louže vyschlá jak nikdy. Tým A hlásí, že do hospody také míří, ale že zatím stále ještě píchá kdesi v lese....tak dáváme pivo u Páji bez nich, já pak opoušítm tým B těsně před osmou, protože mám sraz s kamarádem šamanem ve Slashi, ale to už je zase jiná pohádka...

Gadži

NEDĚLNÍ BAJK - NOVÁ ROLE

2. května 2016 v 13:53 | Dykot
Jarda,Capouš, Dykot

Cca 40 km, nastoupáno 600 m

Po čarodějnické noci jsme v slunečném prvomájovém jitru s Jardou a Capoušem políbili pod třešní naše bajky a v 9 vyrazili z Ostrova do Hájku, Olafovi jsme pochválili nového miláčka - karbonového Canyona Lux 29 s váhou asi 7 kilo a samozřejmě jeho krásné tilápiové jezero a pokračovali na Velas, Ruprechtov, Děpoltky, u muničáku nacházíme nádhernou novou pěšinu s brodem nad Novou Roli, kousek stoupák s lesní školce na zelenou, pak brdkem a sjezdem v mechu a kapradí až k Rolavě a po levym břehu kořenovým trejlem i s ferratovou vložkou (viz foto) do Nový Role. Tam samozřejmě fšechny knajpy zavřený- bodejť, po čarodějnickym flámu a na 1. máj dopoledne... To je každý normální čech s mávátkem v průvodu nabo na demonstraci. Smutně zalomcuju klikou v hospodě Liďák, otočím se k odchodu a dveře se otvírají a v nich se usměvavé dívčí ptá: "nemáte žízeň?". No popravdě máme, a plzeň ve frišném dopoledni ještě zlepšuje naši náladu. Pak objíždíme hnusnou asfaltovou cyklostezku do Mezirolí supr sotva jetelnym kořenovym výjezdem, v Mezirolí doprava trasou Kiwáče a následně trasou Čankovských bahen k lomu a přes Malenivy na Velas. Už sotva visim- kluci jsou vyšvihaní a mých 102 kilo se natřásá na kořenech a pak výjezdem na louky a do Hájku...
Bylo to fakt zase moc hezký, nechápu proč na nás pořad všichni ty neděle serete...
Mimochodem stejnou trasu dáme teď ve středu v 17 hodin od Vlášků- platí pro tu část Pupkanstva která chce aspoň malinko jet- vedoucím smečky bude Jarda, já budu zachraňovat životy v jednom nejmenovaném Slavkovském hornickém městečku Twin Peaks.

Dykot



1.ročníku Rokycanských krpálů

1. května 2016 v 9:35 | FILIP
Stavovská čest mi velí podat hlášeníi: Pupkan FB jest hrdým absolventem 1.ročníku Rokycanských krpálů, 42km po 6 vršcích v okolí městečka, kde se zrodil legendární velociped Favorit. Favoritem sice nejsem, ale dres jsem snad průměrným výkonem nezneuctil (pozn.: neslav tchyně narozky před sport.vyjížďkou) Úžasný