Včera nás bylo 11, tým černých : Lubo,Filip, Víťa, Mlátička, Michala a Olaf; bílí: Mára, Sršáň, Štěpán,Jarda a já (teda ale dlooouho mě žádný kapitán nechtěl).
První půlka vypadala celkem vyrovnaně, všichni běhali, bílí měli možná mírnou převahu, jak hra postupně na obou stranách přitvrzovala, po jedné malé skoro hádce se pročistil vzduch (trochu jsem vypěnil, když jsem se takhle jednou rozeběh a že běhám nerad a dostal jsem při tom v rychlém sledu dvě plácnutí do čepele a třetí přes kotník, což sice nebylo ani nebezpečné ani bolavé, ale přišel jsem o míček
a nechtěl jsem to tak nechat být) a celkově pak myslím na obou stranách faulíků ubylo a nebyla to taková divočina a holomajzna, i když občas někdo s bolestivou grimasou na střídačku přeci jen mířil. FIlip si také včera zas užil své, jak v bráně nemá konkurenci, tak když to nešlo jemně po zemi, rány přitvrzovaly a mířily výše a jeho hruď schytala pěkných pár šlupek. Až me to bolelo za něj. Jak jsme říkal, bylo to vyrovnané, ale my jsme si přece jen více a přesněji přihrávali a také se nám dařilo se držet hesla :"ať lítá po hřišti míček a ne my ", takže slibné těsné vedení z první půle se nám po přestávce dařilo navyšovat i na rozdíl 10 gólů...V závěru se ještě bílí bičli, ale že skóre už jen lehce zkorigovali na 22:13(nebo tak nějak), tak jsem mohl své první letošní vítězství jít vesele slavit až do 4 hod ráno v Ambassadoru....A blbě je mi ještě teď.
a nechtěl jsem to tak nechat být) a celkově pak myslím na obou stranách faulíků ubylo a nebyla to taková divočina a holomajzna, i když občas někdo s bolestivou grimasou na střídačku přeci jen mířil. FIlip si také včera zas užil své, jak v bráně nemá konkurenci, tak když to nešlo jemně po zemi, rány přitvrzovaly a mířily výše a jeho hruď schytala pěkných pár šlupek. Až me to bolelo za něj. Jak jsme říkal, bylo to vyrovnané, ale my jsme si přece jen více a přesněji přihrávali a také se nám dařilo se držet hesla :"ať lítá po hřišti míček a ne my ", takže slibné těsné vedení z první půle se nám po přestávce dařilo navyšovat i na rozdíl 10 gólů...V závěru se ještě bílí bičli, ale že skóre už jen lehce zkorigovali na 22:13(nebo tak nějak), tak jsem mohl své první letošní vítězství jít vesele slavit až do 4 hod ráno v Ambassadoru....A blbě je mi ještě teď.Většina se ale přesunula do Evropáku, kde to již rojížděl Martin za nebo na novorozeného Alberta...
V Evropáku se nás sešlo dvanáct, někteří po florbale, někteří po plavání a někteří po odvezení manželky s novorozencem z nemocnice domů. Zapití Alberta proběhlo za přítomnosti (nejen) dvou mís řízečků celkem v poklidu a kolem jedenácté jsme akci rozpustli a vrátili se zpět do svých domovů.