Sluníčko na start vytáhlo 14 bajkerů. Záhy po startu se odělil dvoučelenný tým Bé, který nevím jestli náhodou neskončil rovnou v Drahovicích v pivnici Dráha, ale každopádně přes Tuhnickou lávku a pak nahoru dolu nahoru dolu nahoru dolu nahoru dolu a nahoru dolu přes různé vyhlídky a altánky v lázeňských lesích Dykotovi v patách už s námi nejel... Opět jsem si užíval elektrifikaci této naší sportovní disciplíny, zejména když si lehce vyšlapuji a vedle mě sotva popadá dech a trápí se Mlátička, který by v tu chvíli radši klečel v bráně a přijímal rány míčkem a hokejkama, neboť na florbale to sice taky někdy bolí, ale ještě nikdy se při něm nepoblil. Ale včera to také ustál. Slunce nám vydrželo až do Evropáku, takže jsme letos byli první hosté obslužení venku na čerstvě vytažených lavičkách a stolech. Se sluncem klesajícím k obzoru klesala i teplota a když i došly zásoby prádla, které by šly na sebe navrstvit, ještě za světla jsme vyrazili k domovům, i když při opouštění prostoru zahrádky přišel čerstvý Burák, který vypadal, že má slinu a možná by nás i dokázal zahřát... Tak příště včas.
G.
Mno, my se neoddělili, jeli jsme za Váma pořád a pořád a pořád až jsme se objevili na Svatoškách. Po menším občerstvení jsme vzali dráhu na Dráhu a pak ještě na řízek do Hájecký. Takže krásný i bez nahoru dolu:-)