close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Pupkan není z cukru

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Moraviaman 2017

26. června 2017 v 15:55 | Autor: KULDA
Název by mohl mít podtitul vedro větší než loni a málem nezvednutá medaile.
Jarda s Dykotem, kteří se pro jistotu přihlásili už v lednu a postupem času přehodnotili plány,hledali kavky na převod čísel až našli mě s Jéňou. Ale my byli stejně rozhodlí zopakovat minulej rok, takže převod čísel klapnul, my natrénovali, co to šlo a v pátek vyrážíme do Otrokovic. Musím říct, že samotná cesta je výkon, protože 413km jedeme skoro osm hodin a palubní počítač ukazuje na konci cesty průměrnou rychlost 56 km/h. Krása. Ale registraci a rozpravu stíháme v pohodě,potkáváme Martina s polovičkou, Acesáky Luboše a Bohdana a kámoše Pavla s Míšou a jejich kámoše, se kterejma jdou štafetu. Stihneme zaplavat ve Štěrkáči, ti odvážnější daj jedno kolo kolem bójek ve snaze naplavat si na zítřek, což pořadatelé neuznali :-) dáváme večeři a jdeme na ubytko olepit helmy a kola. Ráno budíček v pět, poslední přípravy a v šest jdeme umístit banner na auto a uložit věci do depa. Půl hodiny před startem vyhlašuje rozhodčí, že voda je na neopreny teplá a zakazuje použití. Na tomhle místě je nutno podotknout, že jsme bedlivě sledovali počasí a zjistili jsme, že všechny
předpovědi se sekly asi tak o pět stupňů mínus. Jak jsme později zjistili, teplota v Otrokovicích byla odpoledne 37st. Takže přichází start a my se vrháme do vod Štěrkáče. Plavu svoje pomalý tempo, takže štiky mi dávají kolo a pak mě míjí i štafety. Po hodině padesát lezu z vody a stejně jako minulý rok mám v plánu dojet Jéňu na kole, abysme pak spolu dali maraton a začínám stíhací jízdu. První dvě kola to jede samo, na obrátkách vidím, že plán klape. Ale s postupem času a zvyšující se teplotou mi nějak dochází. Slunce do nás neúprosně pere už od půl sedmý a na trati není kam se schovat. Na začátku čtvrtýho kola Jéňu dojíždím, abych ho pak nechal ujet, protože už to nejede. Na poslední obrátce, kde se míjíme mu říkám, aby jel, že maraton už nedám. Jéňa mě povzbuzuje, abych ho ještě dojel, že počká v cíli a půjdeme spolu.
Ale po obrátce se mi postaví do cesty brdek, velikostí od Vlášků k Sršáňovi a ten mě zastaví, že si musím na deset minut sednout na schody hasičárny nejbližší vesnice a trochu se ochladit. Slunce pere dál a já se sbírám, abych dojel posledních osm kiláků. Jéňa už vyběhl, potkávám ho a říkám, že na to seru. Před depem potkávám holky, který mě povzbuděj, abych se v depu ochladil a napil a zkusil vyběhnout, vzdát můžu vždycky a do půlnoci času dost. To je fakt, takže dávám občerstvení, ochladím se a zkusím vyběhnout. Kupodivu půlmaraton běžím, sice asi 7:30, ale chůze to není :-D. Slunce dál pere a občerstvovačky fungují na plné obrátky. Po půlmaratonu za 2:45 už to nevzdám, takže vybíhám do druhého kola, které už je o poznání víc proložený chůzí. Holky nás povzbuzují a s Jéňou se vidíme na obrátkách a nadáváme si, co to děláme :-) Na posledních 8 km mě došel Radek z Prahy, se kterým dojdeme už za tmy do cíle. Čas 15:15:39 a totální vyflusání nás utvrdí v tom, že do Otrokovic už nejedem. Vyzvedneme věci z depa, jdeme do sprchy a na pivo, který je jak zasloužený, tak i nutný :-) po třech kusech se odvalíme do postelí a ráno frčíme domů. Martina jsme viděli jen na startu a párkrát na obrátkách, dal si svýho prvního železňáka ve fantastickým čase 12:54:55 a na pivo už pak s náma nešel.
Na závěr nutno říct, že velkej dík patří našemu support týmu Gabče se Šárkou, který nás povzbuzovaly a mazaly krémem proti slunci a bez kterejch bych to nedal, dál pořadatelům za zajištěný občerstvovačky, kde bylo do poslední chvíle všechno co jsme potřebovali a celej den studená voda na ochlazení, místním dobrovolným hasičům, kteří nám na několika místech dělali sprchy proudnicema a taky Lubošovi, Bohdanovi, Pavlovi a Míše, protože vžycky potěší potkat známou tvář.

Kulda

 
 
 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mr Peanut Mr Peanut | 26. června 2017 v 16:26 | Reagovat

jste borci, připomíná mi to jednu větu ze školního diktátu - ruce měli upracované, ale tváře jim hořely nadšením.

2 mali mali | 26. června 2017 v 21:53 | Reagovat

pekna reportaz, jste fakt dobry v tom pekle! gratuluju

3 SEB Pedro SEB Pedro | 26. června 2017 v 21:58 | Reagovat

Jsem zpocenej i jen z toho čtení reportu. Tyhlety sebemrskačský závody jsou pekelný.  Máte můj velky respekt. Já bych se neodvážil ani přihlásit, natož vstoupit na trať...😀. Rlaxujte v pivu a míru!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama