Sešli jsme se tentokrát u Nosorožců v poměrně silné sestavě. Chtěli jsme vyrazit přesně v půl šesté, ale potřebovali jsme tu stovku, co přiveze Burák. Trasér zatroubil k odjezdu a vyrazili jsme směrem na Velas. Hned z počátku se oddělil tým "B", který věděl své a nehodlal si kazit chuť na vepřová kolena a pivo stoupáním do kopců. V týmu "A" sice padlo několik pozměňovacích návrhů, ale byly ihned smeteny ze silnice. Žízeň podrývala kázeň áčkařů a nevybíravě tlačili na traséra právě v okamžiku, kdy jsme projížděli kolem hospody na Velase. Trasér odolal a vedl své svěřence přes Ruprechtov do Odeře. Zde se podrobil sebekritice/"kterej č…si vymyslel tuhle trasu"/ a všichni přítomní s ním nahlas souhlasili, protože kopec k jezírku je obzvláště vypečený. Naštěstí nás nahoře čekala lahodná koupačka v jezírku tentokrát bez fotodokumentace. Anebo nás Víťa stihl vyfotit, když tak rychle zmizel? Nohy obalené rašelinou jsme jemně vsunuli do ponožek a už jsme pádili po vrstevnici směrem na Hroznětín. Zde se náš postup zkomplikoval zcela vysílený Olaf, který si schválně propíchl zadní kolo, aby si mohl odpočinout při výměně duše. Dělali jsme, jako že jsme ten trik neprohlédli, ale i tak jsme se zdrželi. Pak nás potěšil svižný sjezd po zelené až k hospodě Na Rafandě. Tahle občerstvovací stanice nás naplnila novým elánem, tak že jsme se směle vrhli do kopce kolem židovského hřbitova. Tam převzal taktovku Jarda a ukázal nám, jak se hraje na domácím hřišti. Dovedl nás pupkaní dálnicí až do Hlubokého. Zde se trasér opět našel a po krátkém úseku silnicí odbočil do dosud neprobádaných končin ve stepích Dolního Žďáru. Minuli jsme romantický rybníček, který sváděl k vykoupání a rybaření a v Dolním Žďáru jsme najeli na cyklostezku. Z ní jsme odbočili mezi rybníky, kde jsme laškovně kličkovali a vynořili jsme se prakticky na dosah od cíle v Habrové-Pupkaní ulici. Zde jsme se již orientovali hlavně čichem. Jak říká básník:" Ó kolena kolena…Ó pivo pivo".
Zbyněk/Itsbina
Kdyby toto heslo nebylo už v minulosti politicky zneužito, popsal bych tuto lahodnou vyjížďku jako "Kraft durch Freude". Poetická trasa ubíhala, jako když dobře pečeného kolene ukrajuješ, a následná hostina v Habrové byla korunou celého výletu.