Bílí: Martin, Lubo, Filip, Mára, Víťa a já.
Bílí zvítězili 19:11.
Bylo to moc rychlý, moc lidí, moc zbrklý, moc testosteronu.. zlatý 3 na 3.
A co se pak dělo v Evropáku, to nemá obdoby a žádám přísné disciplinární potrestání - nejsme ani cestovka, ani pojištovna a nový členy nebereme, takže to chování nechápu! A přitom jsme si s klukama u NAŠEHO stolu tak pěkně povídali - třeba o tom, jak v Livignu napadlo hodně sněhu. :-)
Hoši děkuji za krásný večer a bonusový narozeninový dar, který vejde do florbalových minidějin: trojitý hattrick Ráďovo proher plus jedna k tomu, výkonostní pád až na dno u bývalého Pupkana Olafa, kdysi zadečkem útočící Dykot ztracený v kérovaném dekoltu ... vzpomínám, usmívám se a děkuji
Málem bych zapomněl na samochválu: v druhém poločase,kdy už jsme měli dostatečný gólový náskok, sáhl jsem po své nejstarší olupující se florbalce,co mám na zorro triky, že už by bylo načase ji vzteky po nějaké nevydařené akci zlomit ( mám ve futrále koupenou novou a další dvě náradní), ale chudinka se asi lekla a během jednoho střídání co střela vyslaná na bránu to gól, až z toho byl hattrick a pak už jsem si musel sednout a pro tentokrát jsem ji ještě ušetřil.