Kapitání já a Mára
Já-černí-jsem si zabral Sršáně, Filipa, Dykota a Martina.
Mára-bílí- Jardu, Štěpána, Víťu a Mlátičku-Otloukánka(tentokrát nepřišel o oko, ale o sklíčko od brýlí)
Mára-bílí- Jardu, Štěpána, Víťu a Mlátičku-Otloukánka(tentokrát nepřišel o oko, ale o sklíčko od brýlí)
První půlku jsme jednoznačně byli lepší my. Já viděl ze střídačky pěkný florbal borců v černých dresech plný přihrávek a vytvořených hezkých šancí často zakončených gólem. Bílí se taky snažili, góly teda dávali hlavně bombama z dálky nebo z nějakých dorážek z chumlu před bránou a odrazů do zadního "mantinelu", z kterých se mi motala hlava. Poločas s přehledem vyhráli černí 11:6.... No a pak přišel nějaký útlum, semtam se mi nevyvedla nějaká ta fintička, přihrávčička, zakončeníčko a vraceníčko se zpátky a přišel jsem párkrát zbytečně o balónek nebo jsem aspoň clonil Filipovi ve výhledu,že netušil,že zrovna někdo pálí z dály a ani moji spoluhráči už moc gólů nedali, zatímco bílí si taky začali nahrávat, vyslali Otloukánka do útoku a Jardu do branky, který, když se vytáhl na náhru na půlku, tak měli velice účinnou power-play, že jsme nevěděli koho dřív bránit a začli nevídaně skórovat a stahovat . Ale srovnat se jim ani jednou nepovedlo, furt jsme o kousek vyhrávali a přes velký tlak to skončilo vítězstvím černých o gól: 16:15. A bílí byli strašně smutní. Narozdíl od Sršáně,který si vychutnával svou dvouvýhrovou šňůru, kteru od podzimu nezažil. A že měl svátek, pořídil nám v Evropáku taky několikero pizz. Paráda.
Gadži.