Pupkan není z cukru

11.vyjížďka

14. června 2018 v 19:58 | Autor: Zbyněk "Itsbina"
Vyjížďku jsme zahájili u Nosorožců tradičním čekáním na Godota/tentokrát byl ale protagonistou i Kulda/. Zlomyslný trasér poslal na wats up naléhavou zprávu, že opozdilci nás mohou dohnat v hospodě ve Vítkovicích. Ti se však nenechali zmást a dohnali nás ve Vojkovicích v hospodě u trati. Občerstvili jsme se nefiltrovaným ležákem, který ale už od pohledu připomínal kalnou a zpěněnou moč zabřezlé klisny koně Przewalského a také tak chutnal. Ještě jsme stačili zapózovat před fotící paní hostinskou a raději hned vyrazili pryč, abychom nemuseli riskovat intoxikaci další dávkou místního moku.
Cesta vedla částečně kolem řeky, aby se od ní ještě několikrát vzdálila. Po krátké době jsme dorazili k silnici na Horní hrad. Tam čekala obávaná modrá značka směr Stráž. Ta je nechvalně známa svým převýšením alpského rozměru jak v jednom tak v druhém směru. |Zpočátku měli pupkani problémy stoupat mezi četnými kameny volně rozesetými v bahně cesty, než zjistili, že po okraji cesty se dá jet poměrně komfortně. Nastoupali jsme až na vrstevnici Horního hradu a spustili se krátkým ale veselým sjezdíkem do kopřivového háje. Zmíněné rostliny nás mile překvapily svou přítulností, když nás laskaly po nohách rukách i tvářích. Závěrečný svižný dlouhý sjezd až do Stráže nechal zapomenout na útrapy s kopřivami. Přejeli jsme na druhou stranu řeky a pokračovali směrem do Jakubova. Na začátku vesničky nám zablokovala cestu řada černých nablýskaných limuzín. Po krátké potyčce s rusky mluvící ochrankou jsme usoudili, že nejsme dostatečně ozbrojeni na to, abychom se pouštěli do větších akcí. Pokračovali jsme zpět do Vojkovic. Tam nás čekal závěrečný orgasmus v kopci směr Květnová. Tam ztratil trasér všechny zbylé plusové body, když tvrdošíjně odmítal půjčit svůj e-bike pro cestu do kopce komukoliv jinému. Dojezd na louku u nemocnice ještě zpestřila kamenitá stezka od potoka vzhůru. Kameny byly dostatečně hladké a mokré, takže si každý mohl od plic hezky zanadávat. A potom už na trase nebylo nic zajímavého až na vepřová kolena , která voněla již z dáli a drásala chřípí pupkana. S lahváčem v ruce a s plnou hubou masa se nakonec v hospodě u Dáši v Pupkaní ulici vrátila do srdcí chrabrých jezdců pohoda a radost.
Čau .
Zbyněk
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gadži Gadži | 14. června 2018 v 20:05 | Reagovat

Ach kolena, kolena. Naprosto výtečná. Kdo tehle závěr bude chtít překonat, bude nás muset vzít nejmíň do Le Marché, nebo někam, kde maj michelinskou hvězdu.

2 Jéňa Jéňa | 15. června 2018 v 8:07 | Reagovat

To obžerství za ty útrapy kopců, pády do kamenů a kopřiv rozhodně stálo, bylo to již tradičně krásný, díky.

3 Martin's Martin's | 15. června 2018 v 8:58 | Reagovat

K vyjížďce a následné luxusní afterparty není moc co dodávat. Snad jen, že se těšíme na další ročník :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama