Pupkan není z cukru

Únor 2019

TJ Vojkovice kontra Real Madrid :

14. února 2019 v 12:01 | Autor: Mlátička
bílí (asi, nemůžu si vzpomenout, jaky jsem měl dres ) : Jarda,Michal, Mlátička (já)

černí : Lubo, Filip, Martin S.

Tak se nás dostavilo celkem sedm, Gadži bez výbavy a chuti, zato s rychlým střevem, takže na neobyčejně volnou a prostornou palubovku nastoupilo šest statečných. Ostatní simulují nějaké utržené plotýnky, potrhaná kolínka, rýmička a tak, no, slaboši. Už v šatně Filip rozdělil týmy na juniory a seniory ( náš věkový součet cca 140 let proti černému soupeři cca 90 let, to už samu napovídalo další průběh soutěže ). Začátek vyšel velice dobře, v první minutě se bílí vrhli do zápasu jako dva Tygři z Mompracemu a jeden Medvídek Pú, rychlý útok, střela a gól a bílí vedou 1-0. Poprvé a naposled. A tím to také skončilo. Po několika dalších minutách začali Jarda s Michalem pomalu přecházet z trysku na klus, běh a chůzi, já z chůze na stání v předklonu, dušení se a bolest na hrudi, na druhé straně rozjel Lubo koncert běhu, přihrávek a střel, k čemuž mu skvěle sekundovali Filip s Martinem, v tréninkovém rytmu si zkoušeli různé novinky a evidentně se velmi dobře bavili. Na naší straně začala převládat trošku trudomyslnost, kluci se opravdu snažili, ale já jim tradičně kryl záda svým oblíbeným koktejlem přesných přihrávek soupeři, legračních výstupů v bráně s různými skoky a pády, zakončenými vlastní brankou, dělovkami do prostoru cca 5 - 6 metrů od soupeřovi brány, nabízejících možnost krásných protiútoků, podivných tanečků okolo hole a míčku při jeho zpracování. Takže jak řekl Jarda, ve dvou se to fakt už hrát nedá. Skóre se nám průběžně vzdalovalo, chlapci v černém nám vždycky trošku povolili, abychom jim ze zápasu neutekli a dali nám prostor je lehce dohnat, přesto asi od 10. minuty jsme opakovaně žádali, že už jdeme do Evropáku. V závěru jsme dali několik rychlých náhodných protiútoků, takže výsledné skore 27:25 moc neodpovídá rozložení sil. Vzhledem k tomu, že nám Lubo odevzdával míčky před naší prázdnou bránou, v jasných gólových šancích raději přihrál nebo se běžel ještě jednou proběhnout k vlastní bráně, aby nám dal čas se zformovat a vrátit od soupeře, dopadlo to ještě milosrdně, jinak by bylo skóre jako za starých časů.

V Evropáku se nás sešlo 5, později dorazil Itsbina, který si přivedl ze sauny parádní blonďatou dvacítku, volejbalový Olaf na minutku a utržená plotýnka, ale hlavně já si poprvé v sezóně dal po zápase pivo!!!,a musím říct, že to bylo nádherný.

goly : já asi pět, takže Michal s Jardou cca každý po deseti, u soupeře fakt nevím, ládovali to tam pod tlakem, tak jsem nestíhal počítat

Přátelský zápas na ostří nože

7. února 2019 v 11:28 | Gadži
Černí vyhráli, bílí prohráli. Byl jsem bílý. Pokračuji v šňůře mizérie.

12:19 ( a to jsme poločas vyhráli 6:5.... pak se probudil Dykot a rozm*dal nás)



Bílí : Mlátička, Filip, Sršáň já.
Černí: Itsbina, Jarda, Dykot, Martin


Góly + střelci

11 Dykot (neměl bodyguarda, tak si výskal)

pak dlouhodo nic a pak až čtyřgólový: Sršáň, Jarda, Martin, Filip
2 Mlátička a já.



G.