V úlu se nás sjelo maximálně 10, a to včetně mrzutýho Sršáně, kterej nadával, že si pořídil hospodu a pořád mu tam lezou lidi.
Při absenci osvědčených tahounů to dlouho vypadalo, že vůbec nikam nevyrazíme, nakonec jsme se asi po půl sedmý váhavě zvedli, že vyrazíme "Bomby na Velas".
Hned zkraje jsme přišli o Bartáka, který se vydal domu slavit porculánovou svatbu- zřejmě nějaká bizarní sexuální hra (?). Když jsme dorazili na Velas, oddělil se Vítek a zbytek našich chrabrých Ironmanů prohlásil, že jet dál by byl čirý nerozum a na Havaj je to určitě nepostrčí a zakotvili U Páji. A tak jsem poprvé a zřejmě naposled v historii vytvořil tým A ve dvojce s Itsbinou a dali jsme si ještě Strašnětín, traverzem pod lesem okolo žiďáku a Rafandy zpátky na Velas. Pak už si pamatuju jenom výborný žrádlo, slušnýho Rudohora a noční přesun domu.
A Olafe fakt dík- v hlavě mi pořád jede dokola "Je to trefa, je to síla, každý něco k dobru dáááá, už to mluví, křičí Míla, prostě je to pohoda...!"
Pro opravdové fajnšmekry a uživatele Spotify doporučuju se nechat nakazit- Stanislav Procházka, album Bláznivá jízda, opus s názvem Robot Zenit. Je to skutečně trefa, a síla taky :-)
Dykot
Dodatek:
Tak ta lahůdka je k mání i na youtube.cz, kde navíc můžete během produkce obdivovat přebal elpíčka s rozesmátým rebelujícím svazákem kterej prohání svýho Simsona mezi paneláky s dychtivou zrzečkou za zády.
Ale bacha, je to návykový jak sviňa !!!
Tato středa byla síla i trefa. Jinak středu trasuji já. Bude to pro fšechny asi velký překvapení. Kulda snad zajistí start z Hájku z hospy, pokud ne tak sraz od nosorožců.